Rubriky:

1. liga

Trpišovský o odporu k loučení a motivaci pod Ještědem: Na odchod z Liberce mám ještě čas

15. října 2016 12:43 - Liberec

Pod Ještědem zahaleným do mlhy, v zimní bundě a s rukavicemi, jimiž se chránil proti mrazivému počasí, vedl Jindřich Trpišovský poslední tréninky Liberce před pokračováním nejvyšší soutěže. V úvodu uplynulé reprezentační přestávky byl nejsledovanějším mužem českého fotbalu, protože se měl stát trenérem Sparty. Nakonec zůstal na severu Čech.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Když jste před reprezentační přestávkou s Libercem porazil Teplice, nakolik jste byl přesvědčený o pokračování v angažmá na severu Čech?

Bylo by mi líto, kdybych Liberec opustil. Nabídka ze Sparty pro mě byla obrovská pocta. Ale já od začátku vnímal, že bych za sebou nechal rozdělanou práci. Pro Slovan by šlo o velký zásah. A pak, já strašně nesnáším loučení. Je něco jiného, když je člověk bez práce a jde za novou možností. Ale já mám Liberec rád, jsou tu výborné lidské vztahy, máme výsledky.

Když liberecký boss Ludvík Karl rozhodl, že vás do Sparty nepustí, ulevilo se vám?

Ohromně. Mohl jsem se začít soustředit na jednu věc. Těch deset dnů předcházejících minulé středě bylo hodně složitých. Z hlediska soustředění a koncentrace. V každém oboru je pro člověka nepříjemné, když je v nejistotě. Trénování není jednou v týdnu o devadesáti minutách a třech střídáních. Člověk potřebuje mít jasnou hlavu. A já navíc nejsem typ, který je rád středem pozornosti.

Jak jste tedy zvládal mimořádnou pozornost, jíž jste musel čelit?

Všude se mě ptali, jestli zůstanu nebo odejdu. Když jsem přijel na Slovan, tak jsem v očích lidí viděl otazníky. Měl jsem toho plnou hlavu, hlídal si každé slovo. Ze všech stran se hrnuly spekulace. Neměl jsem sílu vysvětlovat, že Sparta má zájem, já nejsem proti, ale rozhodující je dohoda klubů. Ani jsem nechodil pro rohlíky nebo s klukem do školy. Všechno řešila přítelkyně. Nejhorší byla rána. Probudil jsem se a věděl, že mě čeká kolotoč otázek. Paradoxně mi pomohlo, jak jsem byl zavalený prací. Hráli jsme se Soluní, pak s Teplicemi.

Registroval jste sumy v řádech desítek milionů, které za vás mohl Liberec získat?

Myslím, že je to nereálné. Nejsme v Česku tak daleko, aby se za trenéry platilo. Natož takové částky. Ve fotbale, respektive obecně v české ekonomice rozhodně není tolik peněz.

Před osmnácti měsíci jste trénoval druholigový Žižkov, následně dvakrát přivedl Liberec do Evropské ligy a teď vás chtěla Sparta. Nezamotá se člověku hlava?

Před třemi lety jsem trénoval Horní Měcholupy v divizi... Přemítal jsem, jestli je to vůbec reálné, abych do Sparty šel. Patnáct let jsem pracoval s mládeží, u chlapů jsem pátý rok. A najednou jsem mohl jít do nejslavnějšího českého klubu. Šlo by o určité pracovní vyvrcholení, ale říkal jsem sám sobě: Hodíš se tam!?

I přes všechny úspěchy o sobě pochybujete?

Nikdy jsem velkoklub nevedl, ale fotbal na všech úrovních hraje jedenáct lidí, branky jsou stejně velké a tréninkový proces podobný. Jen jsem si říkal, zda jsem připravený. A při debatách s panem Karlem jsem slyšel, že skoby se mají do skály dávat postupně, aby pád nebyl tak hluboký.

Takže ještě nenadešel čas na velký trenérský přestup? Ještě chcete přidat záchytnou skobu v podobě dalšího úspěchu s Libercem?

Rozhodně. Cítím, jak se mužstvo zlepšuje. Jdeme nahoru. Rozhodně mám dostatek motivace. Náramně jsem si ve středu užil postup v domácím poháru, byť Písek hraje jen třetí ligu.

Chceme přežít v soutěži zimu, protože pak budeme tři zápasy od Evropy. Je třeba vylepšit postavení v ligové tabulce. A také chceme projít do jarní fáze Evropské ligy. Klíčové bude hned nadcházející utkání s Fiorentinou. Byl jsem na jejím zápase s AC Milán a podali fantastický výkon. Ale když nastoupí venku, je snadnější s nimi hrát. Máme hodně úkolů, takže na odchod skutečně nebyl správný čas.

Jak reagovali vaši svěřenci, když zjistili, že zůstanete v Liberci?

Ač jsme se o případném přesunu do Sparty nebavili, viselo to ve vzduchu. Po období nejistoty přišel klid. Kluci se divili. Přiznali, že moje setrvání nečekali. A současně mě utěšovali, že jsem dobře udělal, protože by prý raději na hřišti umřeli, než by se mnou při vzájemném utkání prohráli...

Souboj se Spartou čeká Liberec první listopadovou sobotu. Bude mít zvláštní náboj?

To má každý zápas se Spartou. Na Letné znám prakticky všechny trenéry i hráče. Náš vzájemný zápas pokaždé provází speciální atmosféra a v Liberci chodí snad více lidí, než na Evropskou ligu. Jsem moc rád, že nemusím stát proti hráčům Slovanu.

Nepochybně jste si setrváním ušetřil i velmi negativní přijetí ze strany publika. Jaké byly reakce libereckých fanoušků?

Velmi pozitivní. Na internetových fórech i při osobních setkáních. Fotbal pro mě představují emoce. Když vyšlo najevo, že zůstanu ve Slovanu, potkal jsem u stadiónu dva pětileté kluky s tatínkem cestou na trénink přípravky. Říkali mi, že moje setrvání oslavovali a tatínek chlapce chválil, s jakou radostí šli ten den do školy. Vidět čistotu těch dětí a jejich bezprostřednost představovalo obrovskou dávku energie.

Radek Malina, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: 1. liga

Filtr článků - 1. liga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..