Rubriky:

1. liga

Bílek o proměně Slavie a útoku na titul: Doufám, že nadešel čas výher a triumfů

1. prosince 2016 17:20 - Praha

Slavil titul s Libercem, v Kaiserslauternu triumf v druhé bundeslize, posléze truchlil nad pádem z německé nejvyšší soutěže. Nyní vládne Jiří Bílek kabině Slavie, kde ještě před dvěma lety zažíval bídné časy a už jen jediný podpis jej dělil od přestupu. Ale zůstal, vypracoval se v kapitána a s aktuálně druhým týmem ligové soutěže doufá ve zlatou éru.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Několik posledních sezón jste ve třech různých zemích prožíval spíše boj o záchranu a místo v sestavě. Je velká úleva být pilířem sestavy zajištěného klubu v boji o titul?

Každý by si měl v kariéře zažít všechno. V německém Kaiserslauternu jsme po mém příchodu dominovali druhé lize a suverénně postoupili. Ale ty následující sezóny... V Německu je mezi dvěma nejvyššími soutěžemi obrovský rozdíl. Mezi elitou jsme byli outsider. První rok jsme to ještě nějak ukopali, ale pak už se pád nedal zastavit...

Následně jste působil v polské Zaglebii, která měla obrovská ambice. Zůstaly však nenaplněny...

Klub je velmi bohatý, očekávání jsou obrovská. Během jediné sezóny jsem zažil čtyři trenéry. Za dva roky působení přes šedesát hráčů. Nedá se moc mluvit o nějaké koncepci. Já dorazil za trenéra Hapala, když se nedařilo. Zvedli jsme se a první polovinu ligy ovládli, pak přišel pokles na páté místo. A další sezónu jsme hráli ve skupině o záchranu...

Berete nynější situaci ve Slavii jako odměnu za předešlé soužení?

Rozhodně. Je nepochybně lepší hrát v čele tabulky, než bojovat o záchranu. Doufám, že nyní v mojí kariéře nadešel čas výher a triumfů.

Přitom nechybělo mnoho a před rokem jste Slavii opustil.

Beru jako ohromné štěstí, že mohu ve Slavii být. Když jsem přišel, hráli jsme prakticky o záchranu. Pak odešel trenér Beránek a já měl pod Dušanem Uhrinem těžkou pozici. Trvalo mi půl roku, že mě začal brát. Vlastně už jsem byl domluvený s Duklou úplně na všem. Ale trenér Uhrin přestup na poslední chvíli zarazil. Vše se zlomilo a já jsem za setrvání rád. Slavia mi za ty tři roky přirostla k srdci. Fakt, že nosím kapitánskou pásku, je ohromnou ctí. A také obrovská odpovědnost, pokud se podívám na jména mých předchůdců.

Po polovině soutěže jste druzí, přitom po čtyřech zápasech jste měli jen pět bodů. V čem byl v úvodu soutěže největší problém?

Během léta došlo na velké nákupy. Chvilku trvalo, než si vše sedlo. Přišlo hodně nových hráčů, hodně cizinců. Navíc jsme byli svázáni velkým očekáváním. Po sezónách, kdy jsme hráli o záchranu nebo ve středu tabulky jsme měli najednou získat titul a vybojovat Ligu mistrů. Možná jsme ten úvod neunesli. Postupně ale vše gradovalo a já doufám, že ještě bude. Nejsme tam, kde chceme být.

V kádru máte vedle dvou hráčů ze Slovenska ještě dalších devět zahraničních hráčů. Byla velká enkláva cizinců při utváření týmu přítěží?

Někomu trvalo delší dobu, než si našel místo. Je to otázka přizpůsobivosti hráčů. Není mnoho klubů, které mají tolik zahraničních fotbalistů. Na české poměry jde o nezvyklou věc. V Německu berou jako samozřejmě, že při obrovském množství přistěhovalců jsou v klubech třeba Turci či hráči ze zemí bývalé Jugoslávie. V Česku to tak není, obecně společnost vnímá tyhle věci jinak.

Jak velkou roli při herním i výsledkovém obratu sehrála trenérská rošáda, kdy před pátým ligovým zápasem Jaroslav Šilhavý nahradil Dušana Uhrina?

Začali jsme vyhrávat a hrát lépe, takže to určitě prospělo. Ale i trenér Uhrin má na našem současném postavení podíl, neboť vybíral tým. Jenže v začátku sezóny jsme nebyli sehraní, drhlo to.

Byl jste si jistý výkonnostním i výsledkovým vzestupem?

Nepochyboval jsem, že kvalitu máme. Ale tehdy tu byla špatná atmosféra. Vypadli jsme z Evropské ligy, prohráli v Plzni. To bylo hodně těžké období.

Prozradíte zásadní změnu, kterou přinesl nástup trenéra Šilhavého?

Je velký psycholog. Hodně s hráči komunikuje, obrovsky nám dodává sebevědomí, což řadě hráčů pomohlo. Třeba Zmrhalovi s Barákem. Jak si věříme, předvádíme jinou hru a dostali jsme se do odlišné pozice.

Většina hráčů v kádru Slavie čeká na první velký úspěch. Může to být v boji o titul velká výhoda? Nebo spíše handicap, že nemají zkušenosti z těžkých bojů?

Je to ohromná výhoda. Kluci jsou mladí a hladoví, což tým potřebuje. Třeba Plzeň už možná bere jako rutinu, že vyhrávají tituly. Ale kluci jako Zmrhal, Souček nebo Barák mají celou kariéru před sebou a mohou se prodat. Čas ukáže, jak jsme silní v hlavách. Na nás starších bude, abychom jarní boje ukočírovali.

Zažil jste už mistrovský titul v Liberci před deseti lety. Lze nynější situaci ve Slavii k tehdejšímu tažení za titulem přirovnat?

Myslím, že momentálně prožíváme euforii, kterou jsem zažil jen dvakrát. Při titulu na severu Čech a postupu Kaiserslauternu do bundesligy. Tehdy v Liberci jsme však nebyli tak fotbaloví. Postavili jsme vše na týmovém duchu, na kamarádství, fotbalovém umění a trumfu v podobě „tanků" Holendy s Pospěchem na hrotu. V Kaiserslauternu stejně jako nyní ve Slavii je to vyloženě o fotbalové kvalitě.

Radek Malina, Sport.cz, Právo

Završí fotbalisté pražské Slavie sezónu ziskem mistrovského titulu?

Zrušit


Časová osa: 1. liga

Filtr článků - 1. liga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Tabulky

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..