Článek
Po nabité podzimní části, kdy Plzeň absolvovala osmadvacet zápasů, si užíváte dovolenou. Jak volno trávíte?
Zůstal jsem doma a užívám si rodiny. Musím přiznat, že jsem se na odpočinek dost těšil. Během léta jsem vlastní vinou prakticky neměl volno ani den. Takže když nám teď skončily povinnosti v Plzni, první čtyři možná pět dnů jsem skutečně jen odpočíval. Byl jsem doma, chodil vyzvedávat malou sestru ze školky, navštěvoval rodinu. Užíval jsem si prostých věcí.
O letní dovolenou jste přišel kvůli autonehodě, když jste po posledním utkání sezóny sedl za volant pod vlivem alkoholu. Vracíte se k události často?
Snažím se spíše zapomenout. Tím se ale nezříkám odpovědnosti. Je to věc, kterou jsem udělat neměl. Byla to chyba. Strašná chyba! Lituju, že jsem řídil opilý. Někdo mi třeba nevěří, ale já si vážně volal taxislužbu. Jenže pak se mi nechtělo hodinu čekat. Prostě nerozvážnost, hloupost. Moc bych chtěl, ale vrátit čas nemůžu. A proto se snažím žít hlavně přítomností.
Změnil vás tenhle karambol zásadním způsobem?
Uvědomil jsem si, jak je život vzácný. Velmi dobře vím, že jsem tam mohl zůstat. Nemluvím o nehodě často, spíše vůbec. Ale když na to přijde řeč, pokaždé si uvědomím, jak obrovské štěstí jsem měl a co všechno se mohlo stát.
Začne člověk po takové zkušenosti vnímat všechno jinak?
Když mám někdy blbej den, nedaří se v tréninku nebo v zápase, tak si dodávám sílu paradoxně právě tou nehodou. „Užívej si, že jsi v super mužstvu. Mohl jsi být po smrti." Před nehodou jsem třeba dal blbou přihrávku, nebo měl špatný pocit ze hry, a řešil jsem to strašně dlouho. Teď si všechno vyhodnotím, ale dokážu se nad to povznést. Neberu nehodu na lehkou váhu. Nejsem typ, který by nad tím mávnul rukou. Nešlo o nejlehčí období pro mě, ani pro moje nejbližší. Hned když jsem vylezl z auta, věděl jsem, jaký jsem udělal průser.
Po šesti měsících od nehody jste mohl znovu usednout za volant. Nebál jste se řídit?
Po přestupu do Plzně jsem seděl v autě, jako spolujezdec, denně. Naštěstí bydlím kousek od Dana Koláře a Andrease Ivanschitze, kteří mě vozili. Moc jsem neřešil, jestli budu mít povolení zase řídit. Jasně, člověku to dává větší volnost, ale nepřišlo mi to nijak podstatné.
Kvůli třem zlomeným žebrům a zhmožděné plíci jste přišel o mistrovství Evropy hráčů do 21 let, kde jste měl být kapitánem českého týmu. Štvala vás absence? Nebo převážila radost, jak jste z nehody vyvázl?
Doktoři mi sice dávali naději, ale já hned věděl, že to nepůjde. Přitom jsem se moc těšil. Štvalo mě to hodně. Hlavně dva tři dny po nehodě. Ale pak jsem se s neúčastí smířil.
Do všeho jste řešil přestup ze Sparty do Plzně? Neměl jste obavy, že nehoda negativně poznamená vaši kariéru?
Ležel jsem v nemocnici a volal mi generální manažer Viktorie Adolf Šádek. Byl jsem napnutý, jak bude reagovat. Já hned věděl, že se to stát nemělo. Ale snažil se mě podpořit. Ujistil mě, že zájem Plzně trvá. Byl pozitivní, dodával mi energii.
Zmeškal jste kvůli nehodě start přípravy i velkou část tréninků. Bylo hodně složité následně vstoupit do nové šatny?
Šel jsem do kabiny, kde jsem moc kluků neznal. Ale kvůli nehodě všichni znali mě. Dost nepříjemný bonus na úvod nového angažmá. Snad každý z kluků na dané téma hned něco zahlásil, ale s tím se muselo počítat. Kdybych to měl řešit a užírat se, byl bych vyřízený.
Je hodně zdrcující, když se člověk chce v novém klubu na startu angažmá ukázat, ale kvůli zdravotnímu stavu nemůže?
Určitě. Následky nehody ovlivnily přípravu docela dost. Většinu tréninků jsem absolvoval individuálně. V prvních dnech jsem měl kvůli otřesům i zákaz běhat. Až na finálním soustředění v Rakousku jsem na poslední čtyři dny mohl jít do plného zatížení.
Jak jste se vypořádal s urážkami, které jste při venkovních zápasech vyslechl?
Neřešil jsem je. Nemohl jsem to ovlivnit.
Plzeňští fanoušci naopak vytvořili na toto téma odlehčený popěvek. Zaznamenal jste jej?
Nešlo to nevnímat, když to spustí zaplněné tribuny. Plzeňští příznivci jsou kreativní, především pak chodí ve velkých počtech a neustále tým podporují. Tento podzim byl pro ně snad nejlepší odměnou.
Když jste začal získávat v plzeňské sestavě větší prostor, přišlo zranění kolena a vlastně celé září jste strávil na marodce. Byla to velká rána pro psychické rozpoložení?
Je jasné, že mě zranění zbrzdilo. Dostával jsem se do formy, chodil do hry od první minuty. A pak mi v souboji otočí koleno. Sedm týdnů jsem byl mimo hru. I proto se těším na zimní přípravu. Bude prostor pro dobrý trénink.
V závěru podzimu jste se přesto do hry dostal, v Evropské lize posbíral relativně velké množství minut a vstřelil i první gól. Šlo o náplast na všechny předchozí rány?
Klukům se dařilo a bylo složité naskočit do sestavy. Když jsem v létě do Plzně mířil, neměl jsem žádné očekávání. Nevěděl jsem, za jak dlouho budu fit. Nebýt zraněného kolena, asi bych odehrál více. Ale i tak jsem spokojený. Podzim se nám vydařil skvěle, náskok v čele soutěže je vynikající, a i na jaře budeme hrát Evropskou ligu.
Přesný opak rozpoložení Sparty, jejímž hráčem jste ještě na jaře byl. Jste rád, že už do letenského kádru nepatříte?
Ve Spartě jsem vyrostl a hrál v klubu od dětství. Ale myslím, že jsem udělal správný krok, když jsem přestoupil do Plzně.
Během minulé sezóny jste na Letné nastupoval hodně nepravidelně. Štvalo vás, že nejprve Zdeněk Ščasný a následně Petr Rada nevěřili ve vaše schopnosti?
Jasně, občas jsem byl naštvaný, že mě střídali. Ale neovlivňovalo to moje výkony negativně. Přece by nebylo v pořádku, kdyby fotbalistovi bylo fuk, zda ho trenér stáhne nebo vůbec nenasadí. Vždy jsem se snažil odevzdat na trávníku maximum. A je jen na trenérovi, zda na mě vsadí.
Jak moc s vámi v daném směru komunikuje Pavel Vrba? Cítíte, že jste pro Plzeň mužem budoucnosti?
Patřím v kádru k mladším, takže možná to tak je. Ale já se snažím žít hlavně přítomností. Trenér s námi hodně mluví. Třeba v létě na mě vůbec netlačil. Pořád mi opakoval: V klidu, záleží na tvém pocitu, nijak to nehroť. Moc jsem ten přístup ocenil. Budu se snažit důvěru splatit. Už během jara, kdy budeme hájit velký náskok v cestě za titulem.
Můžete porovnat prostředí obou klubů, které jste během posledního roku poznal?
Nebylo by to fér, protože podzim v plzeňském podání byl famózní. A těžko něco hlouběji hodnotit, když se všechno daří. Až když přijdou nezdary a problémy, ukáže se skutečná síla.
Mezi Plzní a Spartou nabobtnala v posledních letech rivalita. Zaznamenal jste nějaké negativní ohlasy na přestup od fanoušků?
Vůbec. Možná i proto, že jsem pár měsíců před změnou dresu zrušil všechny účty na sociálních sítích.
Pro vaši generaci představuje vystupování na instagramu, facebooku či twitteru naprosto běžnou věc. Co vás k takovému kroku vedlo?
Přišlo mi to zbytečný. Jen výjimečně šlo o skutečně důležité informace. Každý hledá jen drby. Je to trumfování, co si kdo koupil, kde je, co má. Hodně lidí je závistivých, snadno pak i z těchto důvodů vznikají trable. Jsem rád za svoje rozhodnutí. Cítím se svobodnější.
