Rubriky:

Evropské ligy

Ve Finsku Birner září. Cílem ale stále zůstává NHL, říká reprezentační novic

15. prosince 2009 07:14

Jméno Michal Birner zná v České republice jen málo hokejových fanoušků. Přitom tento litoměřický rodák letos svými výkony okouzlil Finsko. V dresu TPS Turku, kam zavítal z nižších zámořských soutěží a po krátké epizodě v Lahti, si drží průměr téměř bodu na zápas, v tabulce klubové produktivity je druhý nejlepší. A ve středu si v Košicích, kde se národní tým utká s domácím Slovenskem, odbude premiéru v dresu s lvíčkem na prsou.

 

Petr Horník, Právo

Překvapila vás premiérová pozvánka?

Agent mi naznačoval, že proti Slovensku by měli dostat šanci mladí kluci. Nemůžu přímo říct, že bych to čekal, ale až zas takové překvapení to nebylo. Hrál jsem v juniorských reprezentacích od šestnácti do dvaceti let a vždycky jsem si chtěl zahrát i za áčko. Je to pro mě splněný sen.

Jaké ve vás před zápasem se Slovenskem převládají pocity?

Je to takovej divnej zápas. Dalo by se říct, že o nic nejde, ale když se podíváte na slovenskou soupisku, je tam samá hvězda. Bude to hlavně veliká zkušenost, do budoucna mi to může jenom pomoct.

Přepadne vás, než vyjedete na led, nervozita?

Uvidíme. Zatím to na mě nedolehlo. Kdybych byl v týmu s Čajánkem nebo Jágrem, bylo by to asi něco jiného. Tady se se spoustou kluků znám, je to takové domáčtější.

Cítil jste po návratu ze zámoří, kde jste se potuloval po formách, že byste mohl mít do nároďáku blíže?

To každopádně. Věděl jsem, že tady budu víc na očích. Do nároďáku jsem se chtěl dostat, proto jsem zvolil tuto cestu. I tohle byl jeden z důvodů, proč jsem se vrátil do Evropy.

Proč zrovna do Finska?

S Vláďou Vůjtkem (agent) jsme se bavili, co budeme dělat. Jestli jít do Finska, Švédska nebo zvolit Čechy. Ve Finsku má velké jméno, uznávají ho tam. Sám mi říkal, že Finsko by mi kvůli mému stylu hry mělo vyhovovat. Docela to trefil. (usměje se)

V zámoří jste se ale prosadit nedokázal. Zahrál jste si v nižších soutěžích AHL a OHL, do NHL jste ale nakoukl. Přitom jste k tomu neměl daleko, že?

Bylo to v mé druhé sezóně. Jel jsem na kemp do St. Louis, který se mi povedl, ale stejně mě poslali zpátky dolů. Říkali mi, že musím být trpělivý, ale já jsem... (odmlčí se) Tam jsem udělal chybu. Řekl jsem, že se chci nechat vyměnit. Že když půjdu do jiného klubu, tu šanci dostanu. Jenže oni mě vyměnili do Anaheimu, kde Evropané moc šancí nedostávají. Takže to spíš byl krok zpátky než dopředu.

Vyčítáte si, že jste nebyl trpělivější?

Měl jsem být. Vezměte si Romana Poláka. Do zámoří jsme odcházeli spolu, on tam ale narozdíl ode mě zůstal, byl trpělivý a všechno se mu to podařilo. (Polák je stabilním členem obrany St. Louis a letos si zahrál na mistrovství světa - pozn. aut.) Asi to byla chyba.

Litujete toho, že jste si přestup vydobyl?

Na farmě jsem měl malinký konflikt s koučem. Nedával mi tolik času na ledě, já jsem se přitom cítil na víc. Proto jsem volal agentovi a ptal se ho, co mám dělat lépe. On mi říkal, že lépe toho už moc udělat nejde, že jsem udělal všechno. Proto že by bylo lepší se nechat vyměnit. S odstupem času bych se ale asi zachoval jinak. Zatnul bych zuby, zůstal v St. Louis a čekal na šanci.

Ve Finsku jste pookřál, co za tím vězí?

Finská liga mi vyhovuje. Není svázaná, hraje se nahoru dolu. Dalším z důvodů, proč se mi daří, je, že mi kouč dává hodně prostoru na ledě.

Sníte stále o NHL?

NHL jsem si nikdy nezkusil a pořád je to můj cíl.

Pro drtivou většinu fanoušků v Česku jste panem neznámým. Jak byste se po hokejové stránce charakterizoval?

Rád jezdím nahoru dolu, forčekuju. Kvůli tomu hraju na křídle, protože v centru musím zůstávat více vzadu. A to není ono. Neříkám, že hraju nějak moc do těla. Hlavně to bruslení. Když nebruslím, jsem poloviční.

To musíte být ve Finsku, které si na dobrém bruslení zakládá, jako ryba ve vodě...

Na bruslení je to tam postavené už od dětí. Když jsem vloni do Finska přišel, byl jsem si nejdřív zatrénovat s dorostem. A říkal jsem si, že jim skoro nestačím. Tak jsem se sám sebe ptal, jaké to asi bude, až nastoupím druhý den v zápase za Lahti... (směje se)

V Turku kromě vás působí i Tomáš Plíhal. Jste rád, že si můžete s někým popovídat ve své mateřštině?

Pomohlo mi, že k nám přišel. Tomáš je skvělý kluk do kabiny, navíc výborný hokejista. Stali se z nás velcí kámoši.

Nebýt jeho zranění, mohli jste si spolu zahrát i v reprezentaci. Mrzí vás to moc?

Určitě. My všichni Češi, co hrajeme ve Finsku, se spolu neustále bavíme, třeba přes internet. Jak s Kašpim (Lukáš Kašpar), tak s Kubou Petružálkem. Mohli jsme vytvořit jednu lajnu, nakonec to nevyšlo.

Držíte si průměr téměř bodu na zápas, v produktivitě soutěže otevíráte druhou desítku. Prožíváte zatím svá nejlepší hokejová léta?

Nebudu hodnotit to, co jsem prožil v juniorce v Kanadě. To se s chlapy nedá srovnávat. Pokud beru jen kariéru mezi seniory, tak ano, je to to nejlepší. Jsem v Turku spokojený, oni zase se mnou, proto jsme se v minulých dnech dohodli, že tam zůstanu i další sezónu.

Povězte, jak vám jde finština?

(směje se) Finsky neumím ani slovo. Ale ani to není potřeba, všichni tam umějí anglicky, což je výhoda.

A co život ve Finsku?

Je podobný jako v Čechách, ale ta tma... Světlo začne být v devět nebo v půl desáté a ve dvě odpoledne už je zase tma. Ale člověk si na to postupem času zvykne. Musíte si den udělat tak, aby vám to nepřišlo. S Tomášem a jeho přítelkyní jsme často spolu, takže aspoň takhle.

Dá se v Turku nějak kulturně zabavit?

Není to nic moc. Město je sice velké, ale moc se toho dělat nedá. Samej panelák, žádná historie. Řekl bych takové komunistické město.

Jan Škvor, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Evropské ligy

Filtr článků - Evropské ligy