Článek
V právě probíhajícím extraligovém ročníku jste se trefil poprvé. Je to velká úleva?
Jo. Super. To čekání bylo opravdu dlouhé. Jsem rád, že mi to tam spadlo. Říkal jsem si, že musím počkat, jít tomu naproti a konečně to vyšlo.
Jak jste tu svoji trefu viděl?
Neměl jsem to těžké. Dostal jsem to na hokejku, viděl prázdnou bránu, zavřel oči a napálil to.
Vzpomenete si, kdy jste dal za Olomouc v extralize poslední gól?
To už je dlouho. Skoro rok. Vím, že to bylo ještě před těžkým zraněním, které jsem utrpěl v Hradci Králové. Jsem rád, že jsem to zlomil a doufám, že dařit se bude i v dalších zápasech.
Připomeňte, co se vám tehdy stalo...
Bylo to u střídačky. Dostal jsem kopanec bruslí. Měl jsem zlomenou čelist, čtyřiadvacet stehů uvnitř, dvanáct venku, zlomený nos a trochu i oko mi to zasáhlo. Naštěstí je to však v pořádku. Vidím dobře. Díky tam nahoře, že při mně stáli.
Dnešní výhrou jste završili úspěšný listopad, v jehož průběhu jste prohráli jen jednou. Z osmi zápasů máte devatenáct bodů, to už je slušná bilance?
Je to perfektní. Jdeme zápas od zápasu, trochu jsme pozměnili hru a systém, který produkujeme, přináší efekt.
Můžete rozvést, co nyní děláte jinak?
Zjednodušili jsme hru. Vždycky jsme to hrávali v obranném pásmu, teď to rychleji otáčíme a daří se to, což je dobře.
Po výborné první třetině už to tak suverénní z vaší strany ale nebylo. Co se stalo?
Zapnuli na jiné obrátky, vyšší rychlost. Možná jsme se trochu i uspokojili, nevím. Hlavní ale je, že jsme vyhráli. Počítají se body a ty máme.
Neměli jste v závěru o výsledek obavy?
Ano. Byly tam. Hlavně při sporném střídání, kdy další hráč soupetře šel na led dříve než gólman. Měli to písknout, ale nestalo se. Naštěstí jsme to však dobojovali do vítězného konce.
V průběhu utkání jste ale soupeře do šancí moc nepouštěli. Mockrát jste jim puk vypíchli už na modré čáře...
Trenéři nám říkají, že nemáme odstupovat, že je to zbytečné, abychom drželi červenou čáru a to funguje. Byl v tom i základní kámen dnešního vítězství.
