Hlavní obsah

Sparta našla nečekaného tahouna. Teprve devatenáctiletý útočník pokukuje i po reprezentaci

Praha

Je jedním ze současných tahounů Sparty. Překvapivých tahounů, protože od Lukáše Rouska se to v jeho devatenácti letech až tolik nečekalo. Odchovanec Letňan ale proti Vítkovicím bodoval už počtvrté v řadě, když o triumfu pražských hokejistů 3:0 rozhodl vítězným gólem a na ledě byl nepřehlédnutelný. Zdravě sebevědomý a drzý, nebál se vzít odpovědnost na sebe. Nebylo divu, že příznivci Sparty ještě deset minut po konci utkání vyvolávali jeho jméno a Rousek se po vítězném pokřiku v šatně vrátil na led a pro fanoušky skočil dvě rybičky.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Útočník Sparty Lukáš Rousek.

Článek

Co jste cítil, když jste slyšel, jak si vás fanoušci žádali zpátky na led? Hrdost, radost z dobře odvedené práce?

Ani nedokážu pospat, jak neskutečný pocit jsem zažíval, když fanoušci vyvolávali moje jméno. Bylo to naprosto úžasné a užíval jsem si to.

Zápas vám sedl, byl jste vyhlášen nejlepším hráčem. I kvůli brance z 24. minuty, kdy jste zakončoval "ťukec" s Kevinem Klímou a otevřel skóre...

Byla to krásná kombinace na jeden dotek, myslím, že se musela líbit každému. Taková akce se v hokeji snad ani nedá nacvičit, spíš jde o instinktivní reakci, která vyplyne z toho, jak jsme zrovna danou situaci s Kevinem na ledě viděli.

Přišlo mi, že od tohoto okamžiku jste začali Vítkovice přehrávat a měli jste zápas ve svých rukách...

Naprosto souhlasím. Od té chvíle jsme hru kontrolovali a hráli přesně tak, jak jsme si v řekli v kabině před zápasem.

Vy sám jste bodoval už počtvrté v řadě. Vnímáte sám na sobě, že jdou v poslední době vaše výkony nahoru?

Všechno začalo tím, když mě trenéři na pár zápasů dali do lajny k Lukáši Pechovi. Hodně mi pomohl. Musím ale na sobě dál pracovat a doufám, že mé výkony půjdou ještě nahoru.

Trenér Sparty Uwe Krupp o Lukáši Rouskovi:
Na začátku sezony jsem o něm hodně slyšel, vyzkoušeli jsme ho, ale přišlo mi, že potřebuje ještě trošku času, aby získal sebevědomí a zvykl si na extraligu. Od té doby udělal velký kus práce. Ví, že je dobrý hokejista a hraje opravdu velmi dobře. S Kevinem Klímou si vedou skvěle a dělají náš tým lepším.

Cítíte se teď na ledě sebevědomější?

Hodně to cítím. Najednou jsem v pohodě, věřím si. Fakt je na mně hodně znát, že se mi daří. Na ledě si víc dovolím, věřím si na puku a hlavně se nebojím hrát.

Navíc se zdá, že vám sedí spolupráce s Kevinem Klímou v jedné formaci...

Zatím nám to šlape na sto procent, nemám si na co stěžovat. S Kevinem a Jirkou Smejkalem si vyhovíme a přináší to úspěch.

Řešili jste před zápasem v kabině fakt, že Vítkovice jste nedokázali už přes tři roky porazit v základní hrací době?

Pochopitelně jsme o tom věděli. Tu sérii už jsme museli někdy zlomit a jsme rádi, že to přišlo teďka, navíc před jedenácti tisíci skvělými fanoušky.

V pondělí vás trenér národního týmu Miloš Říha zařadil mezi náhradníky pro Švédské hokejové hry. Překvapil vás tím?

Hlavně jsem to zaregistroval až po nějaké době. Museli mi to zavolat rodiče, protože já viděl jen aktuální soupisku reprezentace, na náhradníky jsem nekoukal. Bylo to příjemné zjištění.

Nedoufáte ve skrytu duše, že byste se v případě omluvenek mohl k reprezentaci nakonec připojit a zažít v ní debut?

Přiznávám, že po tom trochu pokukuju. Ale je mi devatenáct let, času mám furt dost. Snažím se a doufám, že v reprezentaci jednou budu.

Reklama

Související témata: