Článek
„Hokej se hraje šedesát minut a my jsme ho dneska přesně tu dobu hráli. Ta třetí třetina byla z naší strany vynikající. Hodně nám pomohl ten gól v přesilovce pět na tři," vykládal třinecký Martin Růžička a přiznal že třinečtí chtěli Vítkovicím vrátit pět týdnů starou porážku (2:3).
„Dlouho jsme tady tehdy vedli a utkání jsme ztratili v úplném závěru. Hodně nás to tehdy mrzelo, a i když je to už nějaký pátek zpátky, měli jsme to utkání v hlavách," připustil nejlepší třinecký střelec.
Vítkovický Ondřej Roman (vpravo) před brankářem Třince Šimonem Hrubcem.
Nicméně ještě v polovině čtvrtého letošního měření sil to s Oceláři vypadalo zle. „Prohrávali jsme 0:3 a asi by si na nás nikdo nevsadil. Ale ukázali jsme sílu a také to, že se nevzdáváme za žádného stavu," upozornil Martin Růžička.
Asistent Trnka: Utkání jsme si prohráli vlastními chybami
Právě po faulu na něj šel zkraje třetí části na trestnou lavici vítkovický Jakub Lev, domácí zůstali na ledě ve třech a inkasovali druhý gól. Vyrovnání zařídil po pár minutách prvním gólem v třineckém dresu Petr Vrána a výhru trefil v 56. minutě Michal Kovařčík.
„Utkání jsme si prohráli vlastními chybami, nicméně to vyloučení bylo směšné a po ufňukaném gestu," poukázal vítkovický asistent Pavel Trnka.
Zpředu Erik Hrňa z Třince a brankář Vítkovic Patrik Bartošák.
„Ať si to každý přebere. Nemůžu komentovat výroky rozhodčích ani jim nic nevyčítám, ale aby hráč takového formátu začal po doteku hokejkou začal mávat tak, aby to rozhodčí viděli, nevím. Nemyslím si, že se tohle dělá," kroutil hlavou Lev. Třinecký Martin Růžička simulování odmítl. „Byla to sekera a mám na ruce modřinu," řekl.
Lva tímhle vysvětlením ale neuspokojil. „Takových seker dostanu nejen já, ale všichni hráči za celý zápas padesát, sto, možná více. To mám po každém zákroku máchat rukama, nebo v každém souboji křičet, že mě protihráč drží? Furt se tady zmiňuje nějaká fair play. Na druhou stranu chápu, že se snaží pomoct týmu. Když to tak hraje, ať to tak hraje," prohodil Lev.
