Hlavní obsah

Začátek zápasu? To byla katastrofa, kál se slávistický bek Vašíček

Michal OsobaPrávo

Nejprve jen přihlížel, jaký kolotoč roztáčejí třinečtí hokejisté ve slávistické obranné třetině, pak soupeři ztrátou puku pomohl ke gólu, ve třetí třetině ale málem nastartoval další ze senzačních obratů Růžičkova týmu. Statný slávistický obránce Jiří Vašíček byl u všeho podstatného v prvním zápase semifinálové série s Třincem.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Slávista Jiří Vašíček

Článek

Slavia opět dokázala, že se dokáže vzepřít i ve zdánlivě ztracených situacích.

Už jsme neměli co ztratit, gól nám pomohl, přidali jsme další a oni se začali bát o výsledek. Po tom našem třetím gólu už to bylo o štěstí, jestli tam něco spadne.

Proč jste začali dotahovat až tak pozdě? Úvod se vám vůbec nevydařil...

Začátek zápasu, to byla katastrofa. Začali jsme hrát pozdě a s takovým soupeřem se to špatně dotahuje. Začali jsme ustrašeně a než jsme se rozkoukali, bylo to o dva góly.

Měli jste k soupeři až moc velký respekt?

Nevím, jestli to bylo respektem nebo tou cestou, ale bylo vidět, že takhle to nejde. Bez srdíčka tohle mužstvo nemůže hrát a první třetinu tam prostě nebylo. Nejsme tak dobří, abychom tu hráli na půl plynu.

Sami jste si situaci komplikovaly množstvím oslabení…

Přesilovky je dostávají strašně na koně, mají zkušené mužstvo, které je umí a ukázali to. Ale my musíme hrát na hranici faulů, do těla a řezat to, protože tahle hra nás dovedla tam, kde jsme.

Třetímu třineckému gólu předcházelo vaše zaváhání…

Přesně tak, ten gól byl strašně důležitej… Byli jsme na koni, čekali jsme, kdy dáme gól my, bohužel jsem to tam zkazil a oni se dostali na 3:0 a čtyři vteřiny před koncem dali v našem oslabení další gól. V ten moment už to bylo těžké.

Jak složité je ubránit silnou třineckou ofenzívu?

Věděli jsme, že mají vynikající útočníky, ale musí nás hrát všech pět na ledě zodpovědně dozadu a nechat tam maximum. Nemůžeme to nechat na becích nebo na posledních třech hráčích.

Gólovou sérii jste načal vy po návratu z trestné lavice. Ani jste se z branky moc neradoval, to už jste nevěřil v obrat?

Spíš jsem byl trošku naštvaný z toho faulu, věděl jsem, že ta síla, kterou jsem do Adamského šel, nebyla taková, aby skočil do mantinelu, trochu to přihrál. Bohužel rozhodčí to zapískal a viděl jinak než já, trochu mnou ještě cloumali emoce.

Byl ten závěr pro vás aspoň povzbuzením před druhým utkáním?

Určitě, my si řekli, že s tím zápasem musíme něco udělat, abychom si ukázali, že Třinec je hratelnej. Bohužel jsme prohráli, ale hraje se do čtyř a dokud nebudou mít čtyři vítězství, máme šanci. Tohle mužstvo je silné, jdeme za úspěchem, víme, že se může stát cokoliv. Kdybychom prohráli 0:5, tak máme hlavy dole, takhle nemusíme.

Vzpomněl jste si na sedmý zápas série s Libercem, kdy Slavia otočila skóre ze zdánlivě beznadějné situace?

Doufal jsem, že to zopakujeme. Já tam bohužel nebyl, tak snad nejsem takový smolíček, kvůli kterému by to teď nevyšlo. (úsměv) Věřím tomu mužstvu, že umí hrát i za nepříznivého stavu a nechá tam všechno.

Vy jste kvůli zranění nohy ten zápas nehrál, jak jste ho prožíval?

Koukal jsem na to v televizi, byla blbost tam jet a trápit se, ještě by mě to bolelo. V momentě, když jsem viděl Vantucha, jak nedal tu jasnou gólovku, už jsem se koukal na internet, kdy začínáme semifinále, to jsem si říkal, že už to musí dopadnout.

To už jste tušil, že budete fit, abyste mohl nastoupit?

Já vždycky věřím, že nastoupím a pak čekám, jestli mi to zranění dovolí. V play off se totiž nedá hrát na půl plynu.

Reklama

Související témata: