Článek
O čisté konto jste přišel v pondělí už v šesté minutě. Asi jste nepředpokládal, že to bude vítězný gól...Neměli jsme štěstí ve střelbě. Šancí bylo dost, ale všechno šlo brankáři do břicha nebo po ledě do hokejky. To tam klidně mohli rozhoupat pytel, nebo tam mohl stát můj brácha, který pět let nehraje a vyšlo by to nastejno. Málo důrazu tam bylo, ale nejsme atleti, abychom půl roku čekali na nápravu. Máme šanci hned další den.
Může být impulzem ke změně návrat Bednáře do sestavy?Bez Bedýnky nejde hrát půl sezóny. To je borec, který se v důležitých chvílích umí prosadit, zaútočit a dostat tu misku vah na naši stranu. Určitě moc chyběl, ale nevymlouváme se, zvládli jsme tři důležité zápasy i bez něj.
Vyčítal jste si některý ze tří pardubických gólů ve vaší síti?Jo, ten třetí. Už jsem si Tybora šteloval do bekhendu na nájezd, ale ujel mu puk a potom do toho nějak šťouchl. V takovém důležitém utkání to šlo jasně na můj vrub.
Takže se nebudete divit, když vás nahradí v brankovišti Dominik Furch?Uvidíme, to je jedno, kdo tam stojí. My potřebujeme urvat jedno vítězství. Když tam půjde Domino a vyhrajeme, tak budu stejně spokojený.
Byl tlak před vaší brankou větší, než v závěrečných zápasech základní části?Těžko někomu něco vyčítat. Při tom druhém gólu... Sejček tam přetlačil Juru Valacha a dal to nahoru. Prostě gól, který platí.
Občas jste vypadal, že jste docela podrážděný. Měl jste dokonce potyčku se svalovcem Vašíčkem.Držel jsem ho za helmu a on mě šťouchal do choulostivých míst, kde to bolí. Asi si myslel, že tam je puk. Potom jsem koukl, že to je zrovna on. Na něj bych si pěstí netroufnul. V takových chvílích hlavy rychle vychladnou.
Po zápase vám kouč Růžička udělil kázání. Změnila se hodně atmosféra v kabině od pátečního postupového duelu s Litvínovem?Máme zkušené mužstvo a přísné trenéry. Kdyby někdo lítal v oblacích, tak ho hodně rychle sestřelí. Chtěli jsme vyhrát, nepovedlo se, ale máme možnost to napravit.