Článek
Rozhodující gól na sebe vzal Roman Vlach. „Tonda mě prohodil. Měl jsem ho trefit, zastavit, bohužel. Stíhal jsem jednoho hráče, pak jsem se rychle zorientoval, kde byl druhý, právě on a já ho už nestihl. Blbě jsem ho přebral," kál se útočník Kohoutů, který na Hanou přišel v druhé polovině uplynulé sezóny právě ze Zlína.
O osudu utkání ale podle něj z celkového pohledu rozhodlo proměňování šancí. „Měli jsme jich víc, gólů jsme však dali méně. Jen ve třetí třetině jsme jich spálili snad pět, šest. To bylo klíčové. Zasloužili jsme si rozhodně víc než jeden bod. Věřil jsem, že vyhrajeme v základní hrací době. Myslím, že jsme byli i lepším týmem. Na to se ale nehraje. Jsme proto naštvaní a já nejvíce sám na sebe," měl jasno Vlach.
Kolaps na začátku posledního dějství, který se Hanákům stal už podruhé za sebou, za příčinu prohry neměl. „Říkali jsme si, že to nesmíme dopustit a znovu se to stalo. Dokázali jsme se z toho však otřepat, stejně jako z úvodního úderu Zlína. Přestáli jsme i přesilovku soupeře pět na tři. To vše bylo velké plus pro psychiku," měl jasno osmadvacetiletý zlínský odchovanec. Znovu pak zdůraznil, že se Zlínem měli Kohouti vyhrát. „Bod z těch dvou posledních domácích zápasů je pro nás samozřejmě málo. S Hradcem to však beru jinak. Má kvalitní tým a tak bylo jen otázkou času, kdy se zvedne. Ani s ním jsme ale nehráli špatně. Potřebujeme jen zabrat v koncovce. Nejsme produktivní a to je náš kámen úrazu," dodal zklamaný Vlach.
V táboře Zlína, který se po výhře odpoutal z poslední příčky tabulky, naopak vládla spokojenost. „Bylo to hodně bojovné, vyrovnané. Remíza v základní hrací době je spravedlivá. My jsme šťastni za bod navíc," přiznal zlínský kouč Robert Svoboda. Přesto podle něj jeho svěřenci utkání mohli zlomit dříve. „Promarnit například dvojnásobnou početní výhodu způsobem, že ani nevystřelíte na bránu, bylo trestuhodné," zlobil se trenér Zlína.
