Hlavní obsah

Salfický: Jsem doma a tady je větší pohoda

Michal OsobaSport.czPrávo

Znovu v české extralize bude po příchodu z Ruska působit brankář Dušan Salfický. Posila Sparty si v rozhovoru pro deník Právo návrat pochvaluje.

Foto: www.hockeynews-online.com

Dušan Salfický (vlevo)

Článek

Máte za sebou první týdny tréninku se Spartou. Je to velký rozdíl proti Rusku?

Je to malinko jiné. Nechci říct, že to byla v Rusku vojna, ale bylo to náročnější. Tady je to možná ovlivněné tím, že minulá sezóna skončila titulem, byla dlouhá a psychicky náročná. Ne že by se teď trénovalo málo, ale podoba přípravy byla trochu pozměněná. Podle testů, které jsme teď absolvovali, bychom ale měli být dobře připraveni.

V Rusku to bylo náročnější spíše kvůli tréninku, nebo mimohokejovým záležitostem?

Spíš to bylo mimo hokej. Pořád nějaké soustředění, hodně času trávil člověk na cestách. Tady je to určitě větší pohoda, člověk je doma, volno si tráví, jak chce, všechno má proti Rusku za rohem... Člověk si tu víc psychicky odpočine.

Těšil jste se i na českou kabinu, kde jsou vám hráči svoji mentalitou bližší. Splnila sparťanská parta vaše očekávání?

Možná je to i díky titulu, ale tady je teď vážně skvělá atmosféra. Uvidíme, jak to bude vypadat, když se nebude dařit, ale pro mě je strašně důležité, jak mě mužstvo vezme, a tady si nemám na co stěžovat. Jsou tu skvělí kluci, i ti mladí.

S kým z kabiny jste nejvíce naladěn na stejnou notu, co se týče vtípků a legrácek?

Jirka Hanzlík a Tomáš Netík jsou takoví dva živočichové, kteří jsou mi hodně podobní.

Připravoval jste se přes léto opět i s trenérem Brukem?

Když jsem se vracel, ptal jsem se Petra Břízy, jestli tady bude. Když říkal, že jo, tak jsem byl rád. Trochu spoléhám, že mi v přípravě pomůže. Dřív jsem spolupracoval s Pavlem Rohlíkem, teď s Pepou Brukem. Už loni, kdy za mnou přijel do Ruska, mi pomohl. Snad se s ním připravím stejně dobře jako loni Bříza.

V čem je Brukovo kouzlo? Ač je starší generace, využívá jeho služeb mnoho českých gólmanů...

Je jiná generace, ale dokáže strhnout gólmany k práci, jako by byl stejný ročník. Má nepřeberné množství cvičení a umí najít, co gólman potřebuje. Člověk někdy nadává, nohy bolí, ale všechno udělá a nakonec je rád, protože mu to pomůže.

V nominaci národního týmu na Česká pojišťovna cup jste se neobjevil, nemrzí vás to?

Oba gólmani, co tam jsou, se osvědčili v extralize. Já tady musím nejdříve něco předvést, a když bude mít trenér zájem, pojedu. Ale možná teď pro klidný vstup do sezóny je lepší, že můžu být tady a nemusím se vracet těsně před ligou.

Platí tedy u vás stále, že reprezentace ano, jen ne jako třetí gólman?

Já nejsem ten, kdo by odmítal, když vím, že si zachytám. Ale na trojku je tu spousta mladších gólmanů, kteří by tu šanci mohli dostat, aby si ta generace zvykala na mezinárodní hokej.

Extraligu čeká několik novinek, jak se vám zamlouvá například uzavření soutěže?

Myslím, že teď to bylo trochu atraktivnější, bylo pořád o co hrát nahoře i dole, i ve druhé lize. Kritizují se i pravidla pro postup nahoru, kdy má tým složit 25 miliónů, což si myslím, že takovou hotovost nemá na začátku sezóny ani spousta extraligových klubů. Pro normální lidi je to škoda, že přišli o náboj, protože teď to nebude tolik o hokeji jako o tom, kdo bude mít 25 miliónů. Ale nepřísluší mi to hodnotit.

Víc se vás budou týkat samostatné nájezdy při nerozhodnutých utkáních, těšíte se?

Nevadí mi to, ani jsem o tom moc nepřemýšlel.

Takže se jejich chytání nevěnujete v tréninku více?

Trenéři to teď zařazují, ale i dřív jsme s klukama stejně zůstávali po tréninku na ledě a hráli různé soutěže s nájezdy.

Jak zvládli přechod z Ruska vaše děti, nestýská se jim?

Oni tam se mnou byli až ten poslední rok, předtím jsem byl tři roky sám. Myslím, že jsou radši doma než v Rusku, tady mají mnohem víc kamarádů ve škole a ve školce.

Starší syn Adam hrál i v Rusku tenis, dá mu přednost před hokejem?

Hraje ho i tady. Přes prázdniny méně, ale ve školním roce má chodit třikrát týdně. Baví ho to a já jsem rád, že dělá sport.

Reklama

Související témata: