Článek
Bylo dobré rozhodnutí puk rozehrát? Nelitujete, že jste ho raději nepodržel pod lapačkou?
Těžko říci. Kdybych puk podržel, měli by pásmo. Nevím. Teď se to dobře hodnotí, nabízelo se podržet puk. Nicméně teď už je to jedno, už to nechytím.
Vypadá to, že porážku berete s nadhledem. Nebolí?
Co mi zbývá? Utápět se v tom nemá význam. Jedeme dál. Vedeme 3:1, teď je další zápas u nich, těšíme se na další mečbol.
Finále ale bylo blízko. Stačilo dát jediný gól...
Mrzí nás to. Chtěli jsme sérii ukončit, bylo by to super vyhrát 4:0. Ale sám jsem po zápasech v Hradci říkal, že by bylo skvělé vyhrát doma jeden zápas. To se vyplnilo.
V šedesáti minutách oba brankáři inkasovali jen jednou, byl tedy k vidění souboj gólmanů. Bylo to dané tím, že už šlo o vše?
Zápasy takové jsou. Dochází k soubojům brankářů i celých pětek. Play off je celé o soubojích a Patrik chytá dobře.
Usmíváte se, už jste porážku vytěsnil z hlavy?
Máme ještě tři mečboly, proč bych měl být smutný? Mám doma zdravého kluka (syn Adam se narodil těsně před play off - pozn. aut.), ženu po porodu. Jsem v pohodě. Samozřejmě bych chtěl moc a moc vyhrát, ale to je život. Nejhorší věc by byla, kdybychom byli naštvaní a smutní. Jdeme dál.
Hradec Králové vyhrožoval, že bude hrát ještě urputnější defenzívu. Bylo to poznat?
Asi jo, bylo cítit, že se zatáhli. Zlomové asi bylo, že po našem gólu brzy vyrovnali. Pak to zatáhli, jezdili jsme do plných. Hrají hokej, jaký chtějí a nám by to mělo být jedno. Musí nám to být jedno, jestli chceme zvládnout ten poslední krůček.