Článek
Jsou už finálové série pro vás rutina?
Rozhodně ne. Vždyť každá je jiná a neopakovatelná. V mém věku si hrozně považuju, že si můžu o titul zahrát. Strašně se těším. Vím, že pár hodin před prvním utkáním přijde chvění po těle. Nervózní ale nejsem, vždyť toto jsou zápasy za odměnu. Čekám, že to zase bude velký svátek hokeje.
Jakým je Třinec soupeřem?
Velmi kvalitním. Nedostal se do finále náhodou. Oceláři mají výborné bruslaře a zejména doma budou asi hodně ofenzivní. Víme, jak vyskočila jejich čtvrtá řada. Musíme si ale dát pozor na všechny formace. My ovšem věříme v sílu našeho týmu. Jsme zdravě sebevědomí, chceme se opět prosadit naší hrou. A samozřejmě spoléháme na brankáře Čiliaka, který v play off chytá ve fantastické formě.
Zaznamenal jste, jak Brno opět žije hokejem?
Pochopitelně. Podpory našich skvělých fanoušků si mimořádně považujeme. I oni nás posouvají dopředu.
Na rozdíl od některých jiných mužstev se vám podařilo vyhnout mistrovské kocovině...
Těžíme z toho, že tým oproti loňsku neoslabil. A taky jsme si my starší během sezóny ohlídali, aby k ničemu takovému nedošlo.
Jak velký pokrok udělal brněnský klub od roku 2012, kdy hrál finále poprvé?
Značný. Jak v zázemí, tak ve sportovní výkonnosti. Tehdy jsme do boje o titul proti Pardubicím postoupili z předkola a doplatili jsme v něm na únavu a zranění. V současnosti máme mnohem kvalitnější a širší kádr.
