Hlavní obsah

Za zámořím udělal tlustou čáru. Sparta byla jasná volba, hlásí útočník, který rok nehrál

Praha

Dvojitá operace předního zkříženého vazu v pravém koleni znemožnila celý rok hrát hokej 25letému útočníkovi Danielu Přibylovi. V předchozí sezóně stihl jen 33 utkání za Stockton na farmě Calgary, ale za zámořím už dělá tlustou čáru a volí návrat do pražské Sparty.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Daniel Přibyl na archivním snímku.

Článek

Berete to jako restart kariéry?

Spíš bych volil slova, že život jde dál. Věřím, že teď se pro mě hokejově zase všechno v dobré obrátí. Když jsem se rozhodl pro angažmá doma, Sparta byla jasná volba.

Už vám nový trenér pražského týmu Němec Krupp naznačil, jakou můžete mít roli?

Zapůsobil na mě při prvním setkání velmi dobře a věřím, že spolupráce s takovou osobností nás všechny může obohatit. Z toho, co říkal, chápu, že přinese do Sparty trochu jiný systém a styl. Nemůžu se dočkat, až si zase zahraju v prostředí, které znám, a s klukama, na které se těším.

Co pro vás bylo nejhorší na tom roce bez hokeje?

Bylo složité koukat, jak kluci hrají, a nemít možnost do toho zasáhnout. Zároveň ve mně byla nejistota, jak to bude s kolenem vypadat. Už se to lepší, letní přípravu zvládám, akorát moc neběhám. Ale noze věřím, že brzy bude úplně fit. Mám celé léto na to se připravit, což mi pomůže ke snazšímu návratu.

Čím jste se zabavil, když jste nemohl hrát?

Samozřejmě jsem intenzivně rehabilitoval, ale snažil jsem se zabavit věcmi, které za normálních okolností v sezóně nemůžu dělat. S přítelkyní jsme hodně cestovali, abych ze světa objevil a poznal i něco jiného než jenom letiště, hotely a zimáky.

Které destinace vám z těch to cest utkvěly nejvíc v paměti?

Asi Švýcarsko, tam to bylo krásné. Zvládl jsem s nohou i sáňkování. A pak jsme byli za sluníčkem na Maledivách.

Jakou zkušenost si přinášíte domů z působení v zámoří?

Spoustu věcí jsem se díky tomu naučil. Hodně jsem zlepšil angličtinu, daleko víc se osamostatnil. Hokejové plány mi sice poničila zranění, ale do života mě i tohle rozhodně posílilo. Ve chvíli, kdy se hroutil sen o NHL a pak jsem vůbec nemohl hrát, tak bylo těžké na to nahlížet pozitivně, ale teď už vím, že jsem v kritické chvíli líp poznal sám sebe, jak se chovám, jaké jsou moje limity a na čem potřebuju jako člověk zapracovat.

Reklama

Související témata: