Článek
Běží vám teď hlavou, že třeba i díky tomu žijete?
Samozřejmě že mě napadlo, že jsem mohl v tom letadle sedět. Těžko se mi mluví, ale kdybychom udělali titul, určitě by mi nabídli, abych zůstal, a já bych souhlasil. A dneska bych už nebyl. Musím si dát štamprli, na všechny hráče i realizační tým z Jaroslavle budu pořád vzpomínat. Hráči, kterým v létě Lokomotiv neobnovil smlouvu, tak ti všichni se mohou jít ožrat.
Myslíte, že roli sehrála kvalita ruských letadel?
S tím letadlem jsme s týmem létali všude a nebyl jediný náznak problému. Podle mých informací nešlo o žádnou technickou závadu. Údajně nemohli startovat z první ranveje, protože byla obsazená. Poslali je na druhou, náhradní a z ní nedokázali dostatečně vystoupat.
Kde vás zastihla zpráva o tom leteckém neštěstí?
Potkalo mě to cestou na Slovensko, od té doby jsem jel krokem. Taková tragédie! Měl jsem v Jaroslavli spoustu známých, stýkali jsme se i s rodinami.
Byli jste i teď v kontaktu?
Před dvěma měsíci jsem tam byl na předávání bronzových medailí za minulý ročník ligy. Se všemi jsem se tam potkal, vyprávěli jsme si. V pondělí jsem pak telefonoval s vedoucím mužstva, byl to můj velký kamarád. Měl se stěhovat do nového bytu, moc se na něj těšil. Volali jsme si, protože jsme cítili nutnost těsně před sezónou jeden druhému popřát štěstí. Vidíte, on je neměl.
