Živě

Slušňák Erat je Hadamczikovi vděčný za šanci

22. května 2006 09:24 - RIGA

Patřili mezi opory zlatých týmů z MS dvacetiletých v roce 2000 a 2001. Teď už vystrkují drápky mezi dospělými a stávají se hvězdami nastupující generace v národním týmu. Loni to byli ve Vídni Vašíček s Vrbatou, letos Irgl, Plekanec a s nimi asi nejtalentovanější útočník z mladých: Martin Erat.

V Rize patřil mezi nejlepší reprezentanty. Končil sice šampionát s bolavým tříslem, přesto neúnavně bojoval. "Hrát za národní mužstvo přijedu kdykoli, jsem moc rád, že jsem v Lotyšsku mohl být," vykládá Erat, jenž je vděčný trenéru Hadamczikovi za velkou příležitost, kterou dostal na olympiádě.

Patřil v Turíně mezi nejlepší, i ve čtvrtém útoku dřel a dal vítězný gól v boji o bronz. "Olympijskou medaili beru jako úspěch, i když to mnozí lidé hodnotili jinak." O čtvrt roku později mu od trenéra přišla nabídka k premiéře na mistrovství světa, tentokrát už na roli lídra.

Na hokejistu je až nečekaně slušný a zdvořilý. "Máma se ze mne snažila vychovat slušného kluka, vždy říkala, že pozdravit a poděkovat nic nestojí a ostatním to udělá radost," tvrdí.

Chválí kapitána

Trochu se ale ošívá, když je označován za budoucího vůdce reprezentace. "Nevím, jestli jsem já zrovna vhodný typ, na to však musíte mít povahu. Jako ideální tahoun se mi zdá náš kapitán Výborný. V kabině ani nemusí mluvit, ale na ledě udělá obrovské věci, od něj se stále mohu učit," vypráví Erat.

Po každém důležitém vítězství v Rize ho těšily povzbudivé zprávy z domova. "Když jsem si po čtvrtfinále s Ruskem i semifinále s Finy zapnul telefon, hned jsem měl několik textovek. Gratulovali rodiče, přítelkyně, kamarádi." Ve finále mu z hlediště fandily maminka a přítelkyně Věra, s níž žije čtyři roky. "Lepší holku bych si přát nemohl," říká.

Erat ale přiznává, že mu v Americe chybí české jídlo. "Přítelkyně mi sice vaří různé dobroty, jenže domácí kuchyni, takovou tu naší klasiku to nenahradí." Vedle dobrého jídla se domů těší i na kamarády. "Dlouho jsem je neviděl. Zajdeme někam na pivko, možná upečeme i nějaké maso a všechno probereme."

Určitě dlouho posedí také s o dva roky starším sourozencem Romanem, který patří k oporám extraligového Znojma a stejně jako Martin slyší na přezdívku Špenát. "Já ji po bratrovi zdědil, ani neznám její původ. Rozumíme si spolu ale výborně, pomáhal mi v hokejové dráze i v životě, v minulosti mě dostal z řady průšvihů."

Vedle hokeje si Eratovi s chutí popovídají také o psech. "Oba máme labradory. Roman fenku, já dvouapůlletého Maxe, kterého jsem si kdysi ještě jako štěňátko přinesl z dobročinné aukce v Nashvillu."

Po návratu z Rigy začne Erat přemýšlet, kam na dovolenou. "Nechám to na přítelkyni, mám jedinou podmínku: abych tam mohl hrát golf." Oblíbený doplňkový sport mezi hokejisty si občas zahraje i během sezóny v Nashvillu. "Chodí se mnou Tomáš Vokoun. Tedy když ho manželka pustí," směje se.

Marek Burkert, Martin Kézr (Riga), Právo

Časová osa: MS 2006

Filtr článků - MS 2006