Hlavní obsah

Vokoun si užívá postup do finále víc než ve Vídni

KOLÍN NAD RÝNEM

Znovu se stal hrdinou nájezdů, z gólmanského souboje vyšel Tomáš Vokoun vítězně už ve čtvrtfinále MS s Finskem a stejné to bylo i v sobotu odpoledne proti Švédům. Omark ho sice přelstil ranou mezi betony, Johansson a Martensson ale na českého brankáře nevyzráli.

Foto: Petr Josek, Reuters

Český brankář Tomáš Vokoun se raduje z postupu do finále mistrovství světa v Německu.

Článek

„Pro brankáře je hrozná úleva, když ví, že máme na nájezdy hráče, kteří proměňují góly. Penalty rozhodně nejsou mojí specializací, ale teď jsem ty dvoje důležité vyhrál a to mi vynahradilo ty všechny prohrané během sezóny. Dřív jsem se před nimi protahoval, prohlížel soupeře a k ničemu to nebylo, tak tady v Kolíně jen stojím a čekám,“ líčil gólman z Floridy nadšen tím, že obrovsky bojující Češi dokázali v semifinále dvakrát dotáhnout náskok švédských hokejistů.

Když si ale patnáct vteřin před koncem třetí třetiny soupeř bral oddychový čas, české naděje se za stavu 1:2 tenčily. „Kdybych řekl, že jsem pořád věřil, tak by to asi bylo silné slovo. Ale doufal jsem. Vyhráli jsme ale vhazování v útočném pásmu a Karel Rachůnek to napálil skvěle, byla to perfektní střela. Gólman neměl šanci, to by nikdo nechytil. Hraju hokej hrozně dlouho a kolikrát jsme zažil, že se hraje power play a v devadesáti devíti případech ze sta ten gól nepadne. Dneska to tam ale padlo. Kluci si to zaslouží, fantasticky bojovali a nechali na ledě úplně všechno,“ mínil gólman.

Mladí hráči si ten úspěch uvědomí až časem

Národní mužstvo, kterému ještě na začátku týdne hrozilo, že se nedostane ani do osmičky, bude nyní hrát o zlato. „Je to paráda, která se těžko vyjadřuje slovy.  Dnešní nováčci v týmu si třeba za pár let uvědomí, jak je těžké se do finále mistrovství světa dostat, a věřte mi, že když se to povede, je to moc krásný pocit. Člověk hraje hokej právě kvůli něčemu takovému,“ usmíval se Vokoun, který si zachytal finále MS už před pěti lety ve Vídni.

Brankář Tomáš Vokoun (vlevo) se objímá s Miroslavem Blaťákem po postupu do finále mistrovství světa.foto: Reuters/Petr Josek

„Pro gólmana je to vždycky stejné, pokaždé musí chytit co nejvíc puků, ale tady v Německu si ten postup do finále užívám snad ještě víc než v roce 2005. Asi proto, že jsem starší a možná je to i moje poslední reprezentační akce. „Hlavně je úžasná atmosféra v kabině. To musí člověk zažít, aby viděl, jakou to má sílu. Jsem proto teď rád i za ostatní kluky,“ doplnil Vokoun, jenž měl proti Švédům 33 úspěšných zásahů.

„Do každého zápasu jdu s tím, ze máme šanci vyhrát, ale kdyby mi tady někdo řekl, že porazíme Kanadu, Finsko a dvakrát Švédsko, tak bych si na to nevsadil. Věřil jsem ale ve schopnosti svoje, i všech kluků tady, prostě vstali bojovníci a kluci, od kterých se čekají góly, ho nakonec opravdu dají. To platí hlavně o těch penaltách,“ tvrdil Vokoun.

Reklama