Hrát ještě další dvě třetiny, gól bychom stejně nedali, věděl Červenka

Měli jsme špatný začátek, kdy nám lehce chodili středním pásmem a zaváželi si puk do naší třetiny, jak se jim líbilo. Nám naopak hra s pukem chyběla, vůbec jsme ho nepodrželi. A když už jsme ho měli, byli jsme zase daleko od sebe. Bylo to vyblázněné a nehráli jsme. Přišlo mi to jako zápasy předtím. Nepomáhali jsme jeden druhému a nevytvářeli si šance.

Ne že bychom nechtěli, ale něco tomu prostě chybělo. Možná by to vypadalo jinak, kdyby se nám povedlo dát gól. Jenže Rinne chytal výborně, dělal nám velké problémy. I když toho na něj moc nešlo, tak to co prošlo, chytil. A jak jsme ho s přibývajícím časem stále nedokázali překonat, Finové vyráželi do brejků a čekali, kolik jim jich nabídneme. Šancí měli plno.

Nebyla tím hlavním problémem, protože my jsme se do tlaku nedostali za celý zápas. Jen na začátku během pár střídání jsem cítil, že by to mohlo jít. Kdybychom třeba dali rychle gól na 1:1, mohlo to být jiné. Jenže když Rinne zavřel bránu...

Spíš křeč. Ne že bychom nechtěli. Všichni jsme se tlačili do brány, ale nešlo to. Kdybychom hráli ještě další dvě třetiny, gól bychom stejně nedali...

To ne, i za stavu 0:2 jsme pořád věřili. Vést o dva góly je takové všelijaké. Dostaneš jeden a jsi pod tlakem. Jenže my jsme tu kontaktní branku nedali.

Moc času není a soupeř má velkou výhodu, že hrál dřív. Ale na to se nemůžeme vymlouvat a musíme se připravit a urvat medaili.

Musíme je někde najít a vyndat. Všichni jsme věřili, že můžeme jít do finále, ale teď už s tím nic neuděláme. Musíme se soustředit na Švédy.