Hlavní obsah

V reprezentaci už mě nejspíš neuvidíte, přemýšlí Jágr nahlas

Libor KalousSport.cz

Kasina v Las Vegas i mexické sluníčko už jsou minulostí. Forvard Jaromír Jágr se v úterý vrátil z dovolené, včera doma opět nazul brusle a začal se chystat na sezónu. Ta bude pro devětatřicetiletého hráče mimořádně náročná, musí v ní totiž skloubit pozici spolumajitele kladenského hokejového klubu a útočníka týmu NHL Philadelphia Flyers.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Hokejista Jaromír Jágr

Článek

Co nohy? Odvykly si zápřahu?

Začátky jsou vždycky těžké. Ale doufám, že příští týden to už bude výrazně lepší.

Je to pro vás výhoda, že kempy v NHL začínají až v půlce září?

Určitě. Ale chtěl jsem už začít bruslit, dva měsíce jsem nebyl na ledě. Mám ještě měsíc a půl na to, abych se dostal do pořádné formy.

A pomohl Philadelphii ke Stanley Cupu?

Určitě si myslím, že na to Flyers mají, jinak bych tam smlouvu nepodepsal. Philadelphia byla před dvěma lety ve finále, vždycky to byl mančaft s nejvyššími ambicemi. Navíc je tam majitel, který chtěl vždycky vyhrávat. Sám jsem zvědavý, jak se to bude vyvíjet. Během minulého měsíce vyměnili dva nejlepší útočníky (M. Richardse a Cartera – pozn. red). Nevím, z jakého důvodu, ale určitě to bude obrovská ztráta.

Flyers vás osobně vždycky dost řezali, s jejich bekem Prongerem jste měl také občas neshody…

Mluvil jsem s ním, než jsem podepsal smlouvu. Vyprávěl mi o mužstvu, jak to tam funguje a jací jsou tam hráči. Nemyslím, že bychom měli proti sobě něco konkrétního. Byl to hráč, proti kterému se těžko hraje. Výborný obránce, má sílu, často si počíná i trochu zákeřně, ale stále v mezích. Je nepříjemný. Mnohem lepší je, když ho máte na své straně.

Byl jste se už podívat v novém působišti?

Zatím ne. Vyrazím tam tak dva nebo tři dny před kempem, musím si vybrat barák, kde budu bydlet. Zatím jsem se tím nezabýval, ve Philadelphii to bude určitě jednodušší než v Rusku. Přítelkyně samozřejmě pojede se mnou.

Co jste říkal na reakce po zveřejnění místa vaší další štace?

Hlavně fanoušci Pittsburghu nedokázali pochopit, jak jsem se mohl rozhodnout jít hrát právě tam. Ale já myslím, že se každý může rozhodnout podle sebe. Já takovou možnost měl, a proto jsem zvolil Philadelphii.

Mluví se o pensylvánské rivalitě mezi Flyers a Penguins. Je opravdu tak vyhrocená?

Já nikdy žádnou zvláštní nepociťoval. Nebylo to jako při zápasech Sparty se Slavií. Nevím, jestli se za poslední roky něco nezměnilo, ale dřív tam nic takového nebylo.

Dokážete s odstupem času vysvětlit důvody, proč se neuskutečnil váš návrat do Pittsburghu?

Asi z jejich strany nebyl takový zájem. Víc se k tomu nechci vracet. Prostě se to nepodařilo, nedohodli jsme se. Tečka.

Naopak v Omsku přijali váš odchod po třech sezónách v klidu, že?

S manažerem Bardinem jsem mluvil, jeho reakce byla pozitivní. Do Ruska ještě musím jet, nechal jsem si tam všechny věci, takže se tam potřebuji vrátit, abych všechno zabalil.

Ohlasy z Pittsburghu vám naopak vyčítají, že jste šel po penězích….

Myslím si, že kdyby člověk šel do týmu, bral minimální plat a chtěl hrát v první lajně, tak by to nemohlo fungovat. Aby hráči ze třetí, čtvrté lajny brali víc peněz. Je to nepsané pravidlo, že podle příjmu se to nějak skládá. Na druhou stranu, když je hráč nějak ohodnocený a nedaří se mu, dostane daleko větší šanci, než kdyby měl minimální plat.

Vy sám jste ale tvrdil, že peníze nehrály hlavní roli.

Měl jsem i finančně zajímavější nabídky, ale ty byly z jiné konference. Dvě z nich byly dokonce téměř dvojnásobně větší. Jenže tam by bylo daleko náročnější cestování. Pro Philadelphii hrálo to, že bych tam měl na základě rozhovorů s trenérem i manažerem ze začátku dostat šanci hodně si zahrát. Možná i větší než v jiných mužstvech. Samozřejmě bude záležet na mně. Kdybych šel do týmů, které už mají základ kádru postavený, byl bych tam jen jako doplněk. To jsem nechtěl, v takovém případě bych se do NHL nemusel vracet. Pořád věřím, že mohu hrát ještě důstojnou roli. Pokud bych si to nemyslel, z Evropy bych neodcházel.

Herní styl Letců byl léta proslulý svou divokostí. To už je ale minulost, nemyslíte?

V posledních letech je to už úplně jiné. Myslím, že to začalo od chvíle, kdy podepsali Dannyho Briéra. To je tam jeden z hlavních útočníků, přitom to není žádný rváč. Od doby, kdy odešel Lindros, tak se ten styl Philadelphie hodně změnil.

Jak se těšíte na fanoušky z Philadelphie? Jejich ohlasy na váš příchod byly dosti nejednoznačné.

Důležité bude, jak budou reagovat při zápasech. Pokud budu hrát dobře, mělo by to být v pořádku, pokud ne, tak budou reagovat špatně. To je normální, tak to funguje všude.

Jak často teď hodláte trénovat?

Chtěl bych chodit dvakrát denně. Tři roky jsem v NHL nehrál, bude to zase něco úplně jiného. Nemůžu si dovolit to samé co před lety, kdy jsem se dával dohromady na kempu. Tam teď musím přiletět připravený.

Berete to jinak, když chodíte na led v roli spolumajitele klubu?

Vnímám to stejně jako dřív. Přišel jsem si zabruslit, podíval jsem se, jaké mají kluci nasazení, na průběh tréninku. Je tam spousta hráčů, které vůbec neznám…

Kancelářská práce teď nehrozí?

Po dobu dvou měsíců, co jsme to převzali, se odvedla spousta práce. Teď už to spíš dolaďujeme, základní věci jsou vyřešené.

Třikrát po sobě jste si zahrál na mistrovství světa. S tím je nejspíš konec, nemyslíte?

Já doufám, že se nám s Philadelphií bude dařit, chceme se v play off dostat co nejdál. To by znamenalo, že na mistrovství světa nejspíš nepojedu. Může se stát, že se nám dařit nebude, ale já chci myslet pozitivně a přemýšlet o tom, že nám to půjde. Tím pádem asi v reprezentaci končím. Jedině kdybych se pak vrátil do Čech, ale to si myslím, že už na to mít nebudu.

Z úzkého ledu na široký by se vám už nechtělo?

Je to daleko náročnější. Kdykoli jsem se vrátil z malého hřiště a šel hrát na mistrovství světa, tak to nebylo ono. Necítil jsem se dobře, je to obrovský rozdíl ve stylu hry, i hráč se na velkém hřišti rychleji unaví. Z NHL je sice člověk zvyklý na souboje, ale to bruslení není tak náročné.

V příští sezóně navíc oslavíte čtyřicátiny. Nemáte z toho deprese?

Já se cítím pořád stejně. Je to trochu jiné než před lety, ale člověk si to nepřipouští. Musím myslet pozitivně. Kdybych o tom přemýšlel, nebylo by to o moc lepší. Já už si ani nepamatuji, jak jsem hrál, když mi bylo pětadvacet. V té době byly jiné tréninky i celková úroveň hokeje. Svět jde hrozně rychle dopředu.

Takže musíte dávat pozor, aby ani Kladno nezaostávalo za konkurencí…

Věřím, že to dobře dopadne. Možná jsem příliš velký optimista. To, že se nakoupí nejlepší hráči, ještě neznamená, že mužstvo bude mít úspěch. Pokud se zlepší tréninky i celý systém, tak dokážeme hrát v extralize důstojnou roli. O tom nepochybuji. Důležité je, aby si hráči uvědomili, že tomu musejí dávat maximum. Záleží na nás a na trenérech, abychom nastolili systém, který bude organizovaný a hráčům pomůže. Nemůžeme létat za pukem jako junioři, tak se moderní hokej nehraje. Kluci musejí vědět, co mají dělat, aby zbytečně neztráceli energii někde, kde to není potřeba.

Třeba tím, že se budou obávat, zda jim přijde výplata?

Rozpočet se mění podle toho, kolik seženeme sponzorů. Máme spoustu hráčů, kteří jsou pod smlouvami. Pokud budou odevzdávat výkony, které od nich očekáváme, tak je zbytečné, abychom brali někoho jiného. Věřím, že jsou tu kvalitní hráči, jen z nich musíme dostat maximum. Po posilách v Americe jsem sice koukal, ale jsou o něco dražší, než jsem čekal. V Mexiku jsou hokejisti zase moc levní (směje se).

Čili do výběru hráčů už nehodláte zasahovat?

Nechám to na trenérech, jednoznačně. Já hlavně nebudu hráče neustále pozorovat, nestrávím s nimi tolik času. Trenéři musí vědět, jací hráči se jim do mužstva hodí.

Reklama