Hlavní obsah

Kaberle: Štěstí mi do Ameriky zřejmě přivezl táta

PRAHA

Atmosféru finále Stanley Cupu zažije už za pár hodin na vlastní kůži starší z bratrů Kaberleových, František. V dresu Caroliny začne v noci z pondělí na úterý bitvu o Stanleyův pohár s Edmontonem. Šance obou týmů vidí pětinásobný mistr světa vyrovnané a v rozhovoru pro deník Právo vypráví o Češích v týmu soupeře nebo zákazu holení.

Článek

Už jste někdy v kariéře zažil podobnou atmosféru jako v playoff Stanleyova poháru?Ten rachot v naší hale by se dal přirovnat k mistrovství světa v roce 2004 v Praze. Je to vážně nádherné, úplně jiné než v základní části.

Když jste přišel z Atlanty do Caroliny, napadlo vás, že se dočkáte takových chvilek?Doufal jsem, že se do play-off dostanu. Hodně pak záleží na prvním kole. Když se v něm k člověku přikloní štěstí, hraje se o moc líp.

Právě při prvním kole proti Montrealu se na vás přijel do Ameriky podívat váš otec. Pomohlo to?Přiletěl, když jsme prohrávali 0:2 na zápasy. A my pak udělali pěkně dlouhou sérii výher. Dá se říct, že mi štěstí přivezl z Evropy právě táta.

Mezi rituály, které hokejisté Caroliny dodržují, patří i zákaz holení. Co vám na vousy říkala manželka?Je v pohodě, ale dceři to dost vadilo. Než si trochu zvykla, tak mi ani nechtěla dát pusu.

Když jste vyhráli Východní konferenci NHL, ani jste se nedotkli trofeje pro vítěze. To také patří k hokejové pověrčivosti?Nepochopil jsem, proč se tenhle pohár dává. Chceme jen Stanley cup, o ten nám všem jde.

Měl jste v play-off někdy poraženecké myšlenky? Třeba když vám Sabres pět vteřin před koncem druhé třetiny sedmého zápasu dali gól na 1:2?V průběhu sezóny jsme měli výborné třetí třetiny. V nich jsme mockrát dokázali otočit výsledek. Když jsme na startu poslední části rychle srovnali, tak jsem věděl, že neprohrajeme.

Jedním z klíčových hráčů Buffala byl Aleš Kotalík, měli jste čas prohodit pár slov?Jen na konci série. Aleš byl moc zklamaný, ale přál mi hodně štěstí. Nic víc jsme nestihli.

Kádr Caroliny se obměnil, přesto jsou v něm pamětníci finále Stanley cupu z roku 2002 proti Detroitu. Vzpomínají na něj třeba Rod Brind'Amour nebo Josef Vašíček?S Pepou jsme se o tom bavili spíš během sezóny, v play-off už moc ne. Říkal, že to byl neuvěřitelný zážitek. Všichni tady doufáme, že tentokrát zvedneme trofej nad hlavu my.

Proč vlastně Vašíček v playoff nehraje?Do sezóny naskočil pozdě. Měl zranění kolena, které si obvykle vyžádá šest měsíců léčby. Pepa to stihl za čtyři. Trenér si ale myslí, že ještě není v takové formě a sází na jiné hráče.

S Buffalem jste se tahali sedm zápasů, zatímco váš finálový soupeř Edmonton Oilers střádal síly. Nebude to vaše nevýhoda?Na konci sezóny už sil nemá nikdo moc. Bude to pro oba stejné. My ale cítíme trochu výhodu, že první dva zápasy hrajeme doma.

Po celou sezónu se Carolině dařilo, zatímco Edmonton proklouzl do play-off na poslední chvíli. Berete roli favorita?Když čtu komentáře místních odborníků, tak občas někdo dává větší šance nám, další si myslí, že vyhrají Oilers. Já sám bych to viděl padesát na padesát.

V základní části jste s Oilers ani jednou nehráli, co to pro vás může znamenat?Moc je neznáme, to je pravda. Ale oni nás taky ne. Tak už je prostě NHL nastavená, že soupeře ze Západní konference příliš nepotkáváme.

Váš spoluhráč Doug Weight v Edmontonu působil, vypsal vám speciální prémie?(Smích) Budeme rádi, když je porazíme i bez zvláštních bonusů.

Za Oilers hrají tři Češi. Jste s nimi v kontaktu? Třeba s Jaroslavem Špačkem jste toho na světových šampionátech odehrál dost.Nijak se nehecujeme. Na to bude dost času v létě, až se potkáme doma.

Váš bratr Tomáš na mistrovství světa v Rize říkal, že jste v kontaktu skoro každý den. Radí vám před finále?Vždyť ho nikdy nehrál, tak mi nemá co radit (smích).

Reklama

Související témata: