Článek
Před startem nové sezóny se ale o Floridě nemluvilo kvůli hokeji. Jak jste prožil dny, kdy se nad ní přehnal hurikán?
Museli jsme odletět pryč. První předpovědi vypadaly tak, že se to řítí přímo na nás. Tým připravil letadlo pro hráče a jejich rodiny a letěli jsme na pár dnů do Bostonu. Nebylo na co čekat, podle původních odhadů se zdálo, že nás to zasáhne naplno, ale pak to trefilo spíš západní pobřeží a nám se to relativně vyhnulo. Když jsme přiletěli zpátky, tak tu sice byly popadané stromy a všude větve, ale tam, kde bydlíme my, fungovala i elektrika. Jen jsme uklidili bazén, ale relativně jsme to zvládli v pohodě. Kluci, co bydlí přímo u vody, tak třeba týden byli bez elektřiny. Horší to bylo v Miami, v Naples, v Orlandu. Kudy šlo to oko hurikánu.
Na Floridě je početná komunita bývalých českých hokejistů, radili vám, co a jak?
S Martinem Havlátem jsem mluvil hned, jak jsem podepsal smlouvu. Tomáš Vokoun bydlí asi pět baráků ode mě. Jsem v kontaktu i s Radkem Dvořákem, který tady trénuje kluky ročník 2009, což je můj syn i ten jeho. Na zimáku jsem potkal i Tomáše Fleischmanna. Ale nejsou tu jen čeští hokejisté. Syn Kryštof sedí ve třídě s mladým Hortonem, který tu hrával a naposledy byl v Columbusu. Viděl jsem i Eda Jovanovského, s nímž jsem působil v Arizoně...
Za poslední tři roky jste se potřetí stěhoval. Jak to zvládají vaše děti?
Překvapivě to snášejí docela dobře, řekl bych, že líp, než my s manželkou. Moc nás to stěhování nebaví, ale ty lokality jsou naštěstí příjemné. Vancouver je jedno z nejhezčích měst na světě, v Arizoně to bylo, jako bychom se vraceli domů a Florida, když si odpustíme ty hurikány, je taky příjemná. Z tohohle pohledu si nemůžeme stěhovat na destinace, i když já bych byl radši celou dobu na jednom místě. Nejvíc jde ale o děti. Ti dva malí Oliver a Vincent jsou v pohodě a moc to neřeší, ale Kryštofovi je osm a je ve 3. třídě. Takže řešíme věci kolem školy, adaptování, kamarádů. To je to nejcitlivější, ale zvládá to parádně.
A co vaše adaptace na Floridu? Po devíti letech jste zase hráčem Východní konference.
Proti Panthers jsme vždycky hrávali dvakrát za sezonu. Člověk viděl, že jsou tam mladí dobří hráči, ale až teď, kdy máme za sebou měsíc na ledě, tak konečně poznávám, jací jsou Barkov, Huberdeau, nebo Trocheck. Pořád sice ještě mladí hráči, ale už teď hvězdy. A budou se ještě zlepšovat, to mi věřte.
Platí, že začnete právě s Trocheckem ve druhém útoku?
Vypadá to tak. Trénujeme spolu a uvidíme, jak to bude vypadat v pátek při premiéře s Tampou.
Váš kouč Bob Bougner se uvedl tím, že už na Floridě nechtěl Jágra. Jak s ním vycházíte vy? Hráč to býval trochu ostřejší, přenesl si to i na lavičku?
Já s ním ještě hrál! Potkali jsme se v Carolině před 14 lety. Z toho je vidět, že už jsem opravdu starej. On byl takový brusič obránce, ale teď dva roky působil v San Jose jako asistent a každý hráč v lize vám řekne, že hrát proti Sharks v poslední době nebyla žádná sranda. Když teď praktikujeme systém, který po nás trenér chce, tak začínám rozumět, proč to bývalo se San Jose tak těžké. Až to dostaneme do sebe, tak si myslím, že bude pro každého hodně těžké s námi hrát.
Florida je sedmým klubem NHL ve vaší kariéře, a tak jako ty předchozí ve vás vidí hlavně střelce. Jste z toho ještě před začátkem sezóny nervózní?
Já myslím, že to závisí spíš na hráčích, jako jsou Barkov, Huberdeau. To je ta cesta, kterou se klub rozhodl jít. Chtějí jim to předat, aby to už na nich celé stálo. Já jim v tom mám pomáhat, spíš jako taková druhá vlna. Důležité situace ale budou na nich, protože klub je chce posunout v té jejich kariéře ještě dál. Aby převzali otěže týmu. Před začátkem sezóny ale každý cítí trochu napětí. Aby se to rozjelo nejlíp, jak může. Já doufám, že pár zápasů na začátku vyhrajeme, aby se to uklidnilo.
Tisíc zápasů v NHL jste odehrál v minulé sezóně. Tak teď ještě těch 21 gólů, abyste si zaokrouhlil statistiky. Co říkáte?
Připomínal mi to Kryštof, tak bych lhal, kdybych řekl, že o tom nevím. Ale stejně jako jsem si loni nedával žádné cíle, tak si je nedávám ani teď. V mých letech už jen člověk doufá, že bude držet zdraví a obejde se to bez zranění. Když zůstanu zdravý, tak s těmi spoluhráči, co jsem jmenoval, by to mělo fungovat. To jsou šikovní centři, kteří umějí nahrát puk a bude záležet jen na mně, abych se do těch situací dostával. Po sezóně se pak můžu podívat, jestli mi vyšla.
A komu podle vás vyjde zaručeně? Máte nějaké tipy?
Na Západě bude určitě výborný Edmonton. Taky jsem zvědavý, jak na tom bude Dallas, kam šel můj dlouholetý parťák Martin Hanzal. Teď tam mají výborné hráče, takže Oilers a Stars by měli být nahoře. A individuálně? Já když vidím toho Barkova dennodenně, tak si říkám, kam až se dokáže posunout.... Jinak jsou to pořád stejná jména McDavid, Crosby. Taky Matthews a vůbec celé Toronto bude hodně dobré. Loni to měli postavené jen na mladých, ale letos ještě přivedli Marleaua ze San Jose. Na ně jsem zvědavý.
