PŘÍMÁK: Nerozumím tomu! Koubek pálí do Lyonu kvůli zranění Šulce

Národní tým koncem března v barážových duelech zvítězil až v penaltových rozstřelech s Iry i Dány a po dvaceti letech si zahraje na mistrovství světa.

Na nejsledovanější sportovní událost planety Čechy přitom protáhl penzista, který se v 74 letech smiřoval, že už žádné špičkové trenérské angažmá nedostane.

„Zpětně si promítám zážitky a až teď si uvědomuji, co se událo. Jsou to pro mě nezapomenutelné chvilky života. Budu na to už navždy vzpomínat,“ usmíval se Koubek v pořadu Přímák. „Největší radost mám z toho, že jsem to mohl prožít. Vydržel jsem slavit až do rána. Alkoholu příliš neholduji, ale jsem konzument. Dám si dvě tři piva, když je dobrá příležitost,“ doplnil.

Hráči zažívali obří euforii. Skákali radostí, tančili a také vyhazovali zkušeného matadora do vzduchu. „Nebránil jsem se tomu. Neřekl jsem si o to, ale myšlenka mi naskočila, že by to mohli udělat a rozhodně jsem to uvítal,“ vrátil se k euforii, která byla po postupu s Dánskem. „Hned jsem už ale myslel na budoucnost. Práce nečekala.“

Nejistota, tlak, nebo pochybnosti před klíčovými duely? To kouče nenapadlo ani na chvíli. „To nesmíte. Člověk musí nahodit poker face a působit celou dobu sebejistě, ať už se jedná o jakýkoliv zápas.“

Recept na úspěch se tvořil hlavně v kabině.

„Měli jsme asi více vůle. Nebylo to o herní kráse či sexy fotbalu. Šlo o pragmatičnost a využití našich předností. Odhodlání od kluků bylo tak silné a s přispěním štěstí to přebilo skvěle připravené soupeře. Hlavní byla ale naše vůle. Od začátku kempu jsem viděl, že mužstvo do toho půjde naplno,“ řekl Koubek v prvním exkluzivním rozhovoru po postupu na MS.

Semknutí se zmiňovalo s výkonem českého týmu hned několikrát. A podle Koubka byla nálada v týmu opravdu speciální. „Musela přijít osvěta. Klukům jsme řekli, jak to vidíme a co se nám třeba předtím od nich nelíbilo. Reagovali tím, že se sami začali otevírat a uvědomovali si, co nebylo pravé ořechové,“ naznačil. „Kabina byla mdlá, nemělo to tah na bránu. Možná tam byly i klubové rozepře. Projevuje se to taky v zápase a oni to změnili. Šli jsme cestou týmovosti a podařilo se.“

Řeč se stočila následně k samotnému světovému šampionátu a k nominaci českého nároďáku.

„Bude záležet na zdravotním stavu. Pokud se někdo v průběhu dubna či května ukáže, tak jsme schopni reagovat, ale víme, s kým jsme baráž zvládli,“ naznačil Koubek.

Dotaz na mazaného trenérského lišáka směřoval i ke konkrétním hráčům. Po víkendovém nuceném střídání Pavla Šulce bylo jasno, jaké jméno nejvíc rezonuje.

„Když se podíváme na hráče z ostatních zemí, tak po návratu hrají třeba jen poločas. Bylo pro mě překvapením, že nastoupil hned od začátku. Nerozumím tomu! Chyběla regenerace a je pro mě otázkou, jak si to v Lyonu vyhodnotili. Pavel ale není vážně zraněn a jsme si jistí, že se rychle vrátí.“

Jisté je, že národní tým odehraje na MS hned dva zápasy skupiny A v Mexiku, kde budou náročné klimatické podmínky. „Pochopitelně mě zajímá nejvíc nadmořská výška. Je to strašná nevýhoda a největší strašák. Musíme se s tím v Mexiku nějak popasovat. Ovlivňuje to výkon a mě osobně to trochu straší, je to hendikep,“ tvrdil Koubek.

Podle kouče není skupina s Jižní Koreou, Mexikem a Jihoafrickou republikou vůbec jednoduchá. „Viděli jste hrát Koreu? Potěš pánbůh. Je to skvělé mužstvo, nejlepší asijský tým. Mají i slabiny, ty si nechám pro sebe, ale je to vynikající soupeř. Teoreticky nejslabší je JAR. Hrajeme s nimi ale v Atlantě, kde na slunci bude 40 stupňů Celsia. Jsou to Afričani a ti jsou na to zvyklí. Samozřejmě domácí Mexiko je další těžký oříšek, jsou jako mašina a čeká nás vyprodaný stadion,“ popisoval.

Cíl od vedení FAČR pro světový šampionát nedostal, ale sám má o budoucnosti jasno! „Chceme postoupit,“ vyhlásil Koubek.

Ve třetí části pořadu Přímák přišla řeč i na osobní otázky na zkušeného trenéra, kde zmínil, že mu ligový kolotoč nechybí. „Pro mě je reprezentace osvěžující změna. Byl jsem asistentem Karla Jarolíma už u národního týmu a vím, o čem ta práce je. Je to však jiný druh práce, spíše manažerská. Nenechám si ale vzít své analýzy, které mám rád. Mám stále na vše svůj názor,“ říkal kouč národního týmu, kterému logicky oproti ligovým štacím vzrostla i pozornost u veřejnosti.

„Je týden po baráži a musím říct, že lidi mě poznávají a více se ke mně hlásí. Je to zásluhou úspěchu. Zaznamenal jsem větší četnost oslovení mě na ulici,“ smál se. „Pamatuji si na éru Michala Bílka a co si musel vyslechnout, bylo nedůstojné. Pokud je přízeň, a to je vrtkavá záležitost, v lepším světle, tak je to potěšující. Rozhodně nejupíkuju.“

Velké úspěchy Koubek slavil až v pozdějším věku, což může být pro jiné inspirací. „Je potřeba vydržet. Pokud člověk má ten obor rád, tak nikdy není nic ztracené. Trh si vás najde, pokud máte výsledky. Trvalo mi to dlouho, ale nikdy mě nenapadlo, že by to takhle dopadlo. Je to o lásce k fotbalu. A nikdy jsem nepřemýšlel, proč si mě nikdo z divize nebo třetí ligy nevytáhne. Je zkrátka třeba vytrvat,“ vypravoval kouč.

Program má Koubek nabitý, bedlivě sleduje soupeře, analyzuje si jednotlivé hráče a připravuje se na náročné podmínky, které v Mexiku a USA budou panovat. I tak ale plánuje krátký odpočinek.

„Máme ještě pár dní, kdy si můžeme odpočinout. Musím ženě dopřát nějaký výlet. Ale i tam musím pracovat! Za ručičku večer nikam nepůjdeme, máme tam přípravu na Jižní Koreu, JAR a Mexiko,“ dodal se smíchem v pořadu Přímák na Sport.cz.