Článek
S jakými ambicemi vstoupíte do prvního utkání proti Japoncům?
S tím, abychom nezklamali diváky, sebe. Připravovali jsme se na tenhle šampionát velmi dlouho a věřím, si to v každém zápas prodáme a budeme vyhrávat.
Příprava trvala půl roku, zažili někdy dřív tak dlouhou?
Ne, tak dlouho nikdy. Byla to příprava, jaká tady ještě nebyla. Věřím tomu, že jsme připravení to v Ostravě prodat.
Co jste pilovali?
Všechno! Od taktiky po rychlost. Doopravdy všechno.
Pauza po konci ligové sezony byla dlouhá, je těžké udržet herní pohodu a nažhavení na vrchol sezony?
Nažhavení na mistrovství světa je obrovské. Byli jsme spolu přes půl roku, trénovali jsme v Nymburku, proto pauzu nepociťujeme. Jsme připraveni a těšíme se.
Takhle vypadají medaile pro nejlepší ze světového šampionátu parahokejistů v Ostravě.
Zažil jste i MS před deseti lety v Porubě, jak na to vzpomínáte?
Mám na to příjemné vzpomínky a zážitky. Tehdy jsme si v Ostravě vybojovali postup na první paralympiádu.
V Porubě jste tehdy skončili pátí, kam to chcete posunout teď?
Samozřejmě, že výš. Ale musíme jít postupně, zápas od zápasu. Nejde, abychom do světa křičeli, že budeme bojovat o finále. V hlavách to je, ale musíme jít postupně.
Na medaili z mistrovství světa Česko stále čeká, je to ta meta?
Chceme dojít co nejdál. Medaile...říkám, nebudeme to křičet do světa, ale je to postupný krok.
Ve skupině máte Japonsko, Švédsko a Itálii. Jací to jsou soupeři?
Každopádně tady není lehkého soupeře. Přípravné zápasy jsme třeba vyhrávali, ale tohle bude něco úplně jiného. Každý zápas bude těžký.
Jako první se vám postaví Japonci. Co od toho lze čekat?
Bude to nejdůležitější zápas. Vstup do mistrovství světa, navíc doma. Jsme napjatí, u některých mladších kluků možná nějaká lehká nervozita je, ale věřím tomu, že jak vlezeme na led a hodí se bule, tak to pojede. Před deseti lety na některé zápasy, třeba s Koreou, přišly skoro dva tisíce lidí. Věřím, že tady bude lidí víc. Nejde ani o to, jak velká návštěva bude, ale jak velký humbuk udělají.
