Hlavní obsah

Plekanec dostal cenu od Krpálka: Pomohl by nám na ledě, když bylo s Rusy tolik šarvátek

Jan Škvor, Libor KalousSport.cz

Nebýt jeho šťastné teče jednasedmdesát vteřin před koncem základní hrací doby, česká hokejová reprezentace by Rusku nejspíš podlehla v přípravě na Světový pohár i podruhé. Jenže Tomáš Plekanec jako příkladný kapitán srovnal na 1:1 a v nájezdech pak Jandačova parta obrat dokonala. „Bylo super, že jsme ukázali velký charakter,“ těšilo Plekance, jenž po utkání přebral cenu pro nejlepšího hráče českého týmu z rukou olympijského vítěze z Ria de Janeiro judisty Lukáše Krpálka.

Plekanec a Neuvirth po výhře nad Ruskem.Video: Sport.cz

 
Článek
Fotogalerie

Potěšilo vás, jakou hrou jste se proti Rusům i za nepříznivého stavu prezentovali?

Ani po ruském vedení jsme nepřestali hrát, pořád jsme si šli za gólem a naprosto zaslouženě jsme se ho dočkali. Škoda, že jich nebylo víc, protože jsme mohli vyhrát už v základní hrací době. Celý zápas jsme totiž dobře bruslili, dali do toho víc úsilí než Rusové.

Nepřestávali jste už věřit, že se vyrovnání dočkáte?

Bylo trošku frustrující, že jsme dlouho nemohli dát gól, protože jsme hráli výborně. Víc než výsledek je důležitý charakter mužstva, který jsme ukázali. Hrozně se mi líbilo, jak jsme stáli za sebou a každý hrál pro toho druhého. Jiným hokejem totiž uspět nemůžeme a doufám, že si to přeneseme do těch nejdůležitějších zápasů. Protože pak se nemáme čeho bát a můžeme jet do zámoří pozitivně naladění.

Neříkali jste si, že pražská O2 arena je snad zakletá? Vždyť reprezentace v ní v předcházejících čtyřech zápasech nedokázala dát gól...

Ani jsme o téhle bilanci nevěděli, takže jsme ji v hlavách neměli.

Nakonec jste střelecké trápení zlomil vy, ale mohl jste se dočkat už v polovině utkání po krásné kombinaci s Hemským. Co chybělo k překonání Varlamova?

Hemáček mi to tam krásně hodil a z toho prostě musí být gól. Byl jsem sám před brankou, ale už blízko gólmanovi. Jen jsem do puku plácnul, měl jsem ho poslat víc nahoru. Doufám, že góly z vyložených šancí si schovávám na později.

Prodloužení tři na tři bylo docela divoké, že?

Moc jsme v něm puk neměli (směje se). Rusové s námi sice párkrát zatočili, ale nic vážnějšího neměli. Spíš předváděli svůj typický hokej, kdy se rádi mazlili s pukem.

Bylo náročné hrát celý zápas jen na jedenáct útočníků?

Těžší to podle mě bylo ve čtvrtek v Petrohradu. Teď už jsme se tomu dokázali přizpůsobit, samozřejmě ale není ideální hrát celý zápas v tak obrovském tempu jen na tři centry. Ale trenéři vycítili, kdy si daný hráč potřebuje odpočinout, takže sestavou citlivě míchali.

Je potěšující, že po Petru Mrázkovi ve čtvrtek předvedl o dva dny později velice jistý výkon i Michal Neuvirth?

Už dříve jsem říkal, že o gólmany se vůbec nemusíme strachovat, naopak se na ně můžeme spolehnout. Přesně se to ukázalo. Ale pochvalu zaslouží i hráči v poli. Když shrnu oba zápasy, tak ze šesti třetin jsme čtyři a půl nebo pět hráli výborně se skvělým bruslením a dodržováním systému. Přesně takhle musíme pokračovat, nejsme mančaft, který bude kombinovat do prázdné branky.

Po zápase vám předával cenu pro nejlepšího hráče zlatý judista z her v Riu Lukáš Krpálek. Všiml jste si, jakého bouřlivého potlesku se mu během duelu i po něm dočkalo od diváků v hale?

Všiml, takový aplaus si zasloužil. Je skvělé, když takový sportovec přijde na náš zápas. Všichni kluci v týmu a vlastně celý svět vědí, čeho na olympiádě dokázal. Teď si může užít slávu a my mu gratulujeme.

Nehodil by se vám někdy takový silák na ledě?

I my je máme, třeba Roman Polák s Martinem Hanzalem umějí přitvrdit. Ale občas by nám pomohl, zvlášť dneska proti Rusům, když bylo tolik šarvátek.

Reklama