Článek
Hokejová reprezentace před odletem do Koreji. Jandač už tehdy tušil, že chrápání se nevyhne.
„Musím říct, že Špágr, to je hrozný. To se otřásá celý barák. Proti tomu pomáhají jen špunty do uší, které používá Venca Prospal, protože je na ně zvyklý," chechtal se hlavní kouč.
„Všichni jíme prášky na spaní," prozrazuje Jandač jediný recept na Špačkovo chrápání. Jedinou výjimkou je poslední z koučů na pokoji, videotrenér Denis Havel. „Musí být neustále připravený na cokoliv, kdybychom od něj něco potřebovali, takže prášky na spaní nemůže," doplňuje Jandač s tím, že Havel ani nemá vlastní pokoj, ale pracuje a spí v obýváku.
Hráči chodí na etapy
Národní tým v olympijské vesnici nedisponuje místností na týmové porady, ty proto musejí probíhat rovněž v trenérském apartmánu. „Nechali jsme si k nám přinést nespočet židlí, aby si kluci měli kam sednout. Židle vždycky rozestavíme a hráči přicházejí na etapy. První den se většinou ani nezouvali, teď už vědí, že musejí. V úterý jsme jim ale museli zakázat používat náš záchod," znovu se rozesmál Jandač.
Dobrá nálada mezi trenéry nechybí ani na trénincích. Na jejich konci mezi sebou hrají různé hry, nejčastěji tu, která se podobá curlingu. Každý z nich hokejkou střílí pukem po ledě a snaží se přiblížit určenému bodu a kotouče soupeřů od něj naopak vyrážet.
„Chytilo se to, asistenti jsou hraví. Hry jsou na uvolnění, máme jich v zásobě víc," tvrdí Jandač a nad dotazem, který z trenérů je nejúspěšnější, se na oko zamračí. „Co je to za otázku!? Jedinou šanci si něco vydělat mají, když já nehraju!" dodává.
