Článek
Jak fanoušci čekali na Boltův závod
Na první místo jste se propracoval až v druhé polovině závodu, odkdy jste si byl jistý, že sprinterský trůn neopustíte ani v Riu?
Semifinále mi dodalo klid, po něm jsem se cítil dobře. A když jsme ve finále byli zhruba na padesáti metrech, už jsem věděl, že kluky dostanu a budu první. Přece jen stovka je má slabší disciplína, jsem rád, že jsem to zvládl. Nohy jsem měl trochu unavené, semifinále i finále šlo rychle po sobě.
Mezi oběma běhy necelá hodina a půl, ovlivnilo vás to?
Trochu mě to ovlivnilo, start nebyl ideální, ale když jsem se rozběhl, už to bylo dobré. Neměl jsem radost z toho, že se program změnil, za hodinu a dvacet minut se nedá dostatečně zotavit. Andre de Grasse je v pohodě, tomu je jednadvacet, ale já už jsem starší. Každý rok byly mezi semifinále a finále dvě hodiny a víc, myslím, že kdyby byl podobný prostor i tady, běželi bychom všichni rychleji. Nevím, proč se program měnil, my jsme jen atleti a naši prací je běhat.
Ani letošní sezóna pro vás neběžela hladce, zranění vás zdržela v tréninku. Byl moment, kdy jste zapochyboval, že tu zvítězíte?
Ne, nikdy o sobě nesmíte pochybovat, ať se děje cokoliv. Oproti loňskému roku jsem byl klidnější, tehdy jsem se trápil víc. Teď už se těším na dvoustovku.
Troufáte si na ní i na světový rekord?
Fakt bych ho chtěl. Když si po semifinále dobře odpočinu, šance tam je. Na dráze jsem odhodlaný nechat všechno a snad to bude na rekord stačit.
Kdybyste tu nezískal opět tři zlaté medaile, odjížděl byste z Ria zklamaný?
Samozřejmě, přijel jsem sem vyhrát tři zlaté. A kdybych náhodou selhal, budu smutný.
Další olympiádu v Tokiu už v plánu nemáte. Byla to perfektní rozlučka se stovkou na hrách?
Nebyl to perfektní závod. Ale důležitý je fakt, že jsem vyhrál. A z lidí jsem tu cítil úžasnou energii, škoda jen toho časového presu...
Opět jste bavil tribuny i svými gesty. Je podle vás důležité, aby atletika zůstala zábavou i poté, co ukončíte kariéru?
Vždycky se snažím do toho dávat charisma, mít svou image. Mladí fanoušci jsou plní energie, chtějí do atletiky být zapojeni, ne se jen koukat. A brazilské publikum je úžasné, ani jsem takovou podporu nečekal.
Justin Gatlin si naopak od diváků vyslechl bučení za své dopingové prohřešky. Překvapilo vás to?
Byl jsem v šoku. To je poprvé, kdy jsem něco takového viděl, moc k tomu není co dodat.
Jak se vám zamlouvá život v olympijské vesnici? Strava vám vyhovuje?
Chystá se dokument I am Bolt, tam všechno bude. (úsměv) Tady zatím preferuju asijskou stravu, hlavně kuře a nudle.
