Článek
V ruce měl kameru, na zemi položený počítač, aby spolu s fyzioterapeutem Tomášem Dvořákem mohl natáčet a analyzovat tréninkovou jízdu svěřenců Jonáše Kašpara s Markem Šindlerem.
„Chybí mi tu jen dobré kafe, už aby měl otevřeno v olympijské vesnici aspoň Mekáč," s úsměvem zareagoval na dotaz, čím se pro něj liší hry v Riu od těch předchozích.
„Spousta věcí se tu dodělávala na poslední chvíli, ale to bylo všude podobné. Náš kanál byl hotový už od podzimu a funguje bez problémů," rozhlíží se po areálu s majestátnou tribunou v těsném sousedství bikrosové trati. „Sice při kempech jsme chodili na záchod do toitoiek, což v těch vedrech nebylo příjemné, a převlékali se u aut, ale na to jsme zvyklí i ze závodů v Čechách," mávne rukou šestatřicetiletý Štěpánek.
Medaile z vrcholné akce zatím chybí
Kariéru ukončil v roce 2013, kdy s Volfem získal stříbro na domácím mistrovství světa. A rovnou skočil do trenérské role. S nadšením a, jak později poznal, mírně naivními představami. „Myslel jsem, že trenér má větší pohodu, jen stojí na břehu," popisoval svoji mýlku. Ve skutečnosti tráví teď u vody víc času než jako závodník. „Jedu z Benátek, v Brandýse vezmu velké auto, naberu kluky, jedeme třeba trénovat do Roudnice, pak je vrátím do Prahy, kde bydlí, a vracím se do Brandýsa," popisuje svůj běžný denní program. „Snažím se klukům dělat servis. Co potřebují, vyběhám a vyřídím," líčí Štěpánek.
Pod jeho trenérskými křídly slalomářsky vzkvétá vedle olympijské posádky Kašpar–Šindler i druhá deblkanoe Ondřej Karlovský–Jakub Jáně. „Loni ve Světovém poháru byli celkově druzí a třetí, což už značí nějakou výkonnost," může se pochlubit bilancí svých oveček.
Jen ta pověstná třešinka v podobě medaile z vrcholné akce chybí. „Jsou to mladí kluci, pořád trochu janci. Chce to víc klidu a budou sbírat medaile," ujišťuje Štěpánek.
Ideální by bylo začít hned v Riu, další příležitost získat v kategorii deblkanoí olympijskou medaili už zřejmě nepřijde. „Závodil jsem v době, kdy měl celý slalom vypadnout z programu olympiády. Hodně jsem to řešil, ale pak jsem si řekl, že nemá cenu řešit věci, které člověk neovlivní. Příští rok v březnu se má rozhodnout definitivně, věřím, že šance ještě jsou," doufá v zachování úspěšné české kategorie v olympijském programu.
A když bude černý scénář naplněn? „Pak to vezmeme jako fakt a podle toho se zařídíme. Disciplína by zůstala na mistrovství Evropy i světa, jen by chyběla na olympiádě. A u nás by záleželo, jak se k tomu postaví Dukla, jestli bychom pod ní mohli dál působit," říká Štěpánek.
