Hlavní obsah

Rio je ztracené, bál se Synek. Teď vybojoval bronz, i když neměl svůj den

Rio de Janeiro

Chtěl cenný kov, který z olympiády ještě nemá, ale bronz na mysli neměl. Po dvou stříbrech bral skifař Ondřej Synek v laguně Rodriga de Freitase bronz za Novozélanďanem Mahé Drysdalem a Chorvatem Damirem Martinem. „Nebyl to můj den, nebyl jsem to úplně já,“ uznal s medailí na krku.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Skifař Ondřej Synek ukazuje bronzovou medaili.

Článek
Fotogalerie

Od začátku závodu jste se necítil optimálně?

Od začátku jsem musel jet na hraně a pak to bylo znát. Ke konci už jsem byl tuhej, myslel jsem, že bych Chorvata 200 metrů před cílem mohl dojet, ale pak hodně zrychlil a nakonec málem vyhrál. Musím uznat, že soupeři byli lepší, dneska to nebylo úplně ideální.

Chorvat vyrazil hned od prvních metrů...

Spíš já nevyrazil a nešel s ním. Od začátku jsem prostě věděl, že to není ono. První kilometr většinou jezdíme spolu, pak se začne zrychlovat, teď jsem byl rád, že jsem se s nimi držel a na zrychlování už jsem neměl.

V Londýně jste byl ze stříbra šťastný i smutný zároveň, jak to máte teď s bronzem?

Dneska to tak není. V Londýně jsem cítil, že jsem byl blíž, ještě blíž předtím v Pekingu, ale zase jsem neměl ty zkušenosti. Dneska jsem měl zkušenosti, ale neměl jsem dobrý den...

Kdy jste věděl, že na vysněné zlato nedosáhnete?

Na kilometru jsem doufal, ale oni to tam docela nakopli. Už jsem cítil, že s nimi visím. Drysdale začal poodjíždět a já věděl, že s ním nepůjdu až do konce. Myslel jsem, že bych Damira mohl dát, ale on to rozjel a skoro ještě vyhrál. Líp jim to sedlo, já byl rád, že jsem tady vůbec mohl být.

Narážíte na svůj zlomený obratel z úvodu sezóny?

Když mi to řekli, myslel jsem, že ani sezónu nedojedu a všechno je ztracené. Ale nakonec s pomocí všech fyzioterapeutů Vládi Brejchy, Pavla Koláře a kluků z Dukly, kterým chci moc poděkovat, jsme to zachránili. Nakonec je z toho pěkné třetí místo, z olympiády je každá medaile super.

Kdy vám bylo v sezóně nejhůř?

Předtím, než mi udělali rezonanci a zjistili, že mám zlomený obratel. Udělali mi obstřik, tak se to trochu zklidnilo, ale do té doby to bylo strašné. Pokaždé, když jsem sedl do lodě, chtěl jsem z ní slézt, kolikrát to fakt nešlo.

Bylo s těmito problémy obtížné dál myslet na olympijské zlato?

Samozřejmě jsem ho moc chtěl, ale to je život. Někomu se ho podaří vyhrát hodněkrát, někomu vůbec. Už před olympiádou jsem říkal, že tady se každá medaile vyhrává. Je to strašně vypjaté, mohl jsem být klidně šestý nebo mimo finále...

O vítězi rozhodovala až cílová fotografie ve prospěch Drysdalea...

Slyšel jsem jedno pípnutí, pak to moje, i na světelné tabuli hrozně dlouho trvalo, než se objevily výsledky. Jednou na dvojskifu jsme vyhráli o desetinu a to jsou dva centimetry, tohle vejde do historie skifu jako nejtěsnější dojezd jakéhokoliv závodu.

Reklama

Související témata: