Od pekla, přes prasárny a bolest na stupně v Riu

O šest měsíců dříve jel Kulhavý první závod roku na rozjetí. Jenže se mu zasekl řetěz mezi ozubená kolečka a rám. Rodák z Ústí nad Orlicí šel k zemi. O co menší měl rychlost, o to hrozivější byly s výhledem na olympijskou sezónu následky.

I zisku zlata před čtyřmi lety v Londýně předcházely problémy. Pětinásobného českého šampióna tehdy opakovaně srážela zranění a nemoci, výsledkově nezářil. „Ve srovnání s letoškem byl tehdejší stav ještě horší. Z hlediska formy určitě," přemítal Kulhavý.

Přesto na olympijské trati šedesát kilometrů od anglické metropole ve spurtu porazil Švýcara Schurtera. „Triumf mi změnil život. Co se dělo po zlatu, bylo peklo," vzpomínal s brazilským stříbrem na krku. Přesto se Kulhavý udržel na vrcholu a slavil velká vítězství. Zlatou sbírku vyšperkoval titulem mistra světa v maratónu, dvakrát vyhrál Cape Epic v JAR.

Spojil síly s biochemikem Emilem Bolkem. „Jeho tréninky jsou prasárna. To je neštěstí, kam se dostávám. Vždy přijedu mrtvý, on mi vezme laktát a řekne, že vypadám jako bych se právě vrátil z dovolené. Takže si musím ještě naložit. Ale posunul mě," děkoval Kulhavý.

Mimo závody si vytvořil dokonalé zázemí. V Ústí nad Orlicí vybudoval sídlo, kde má k dispozici obří místnost s tréninkovými trenažéry. Pořídil si i saunu. S přítelkyní Denisou střídavě pobývá v Čeladné, kde má zase dokonalé podmínky k tréninku v kopcích.

Však také v Beskydech trávil mnoho času po březnové zlomenině ruky a najížděl kilometry. Do olympiády 25 tisíc. Sebevědomí si spravil 2. místem na MS. Pustil se do dalšího tréninku. Aby nebylo mrzutostí málo, už přímo v Riu jej v pátek necelých osmačtyřicet hodin před závodem srazila dveřmi auta taxikářka. Vyvázl s odřeným kolenem, zlomená ruka neutrpěla.

Na drsné trati dlouhé 40 kilometrů s převýšením 1155 metrů nezvládl start, ale už po prvním kole byl v čele startovního pole, jemuž záhy se Schurterem odjel. Kolo a půl před koncem ztratil naději na zlato, na atak Švýcara neměl odpověď. „Když mi v dubnu sundávali sádru, v medaili jsem nevěřil. Je neuvěřitelné být znovu na stupních," zalykal se přesto štěstím.