Článek
Před startem jste byl plný odhodlání a bojovně naladěný. Co se na trati přihodilo?
Jelo se mi parádně, ale chybí mi ostré starty. Letos mám čtyřiadvacet závodních dnů. Když se dostanu na pátou hodinu nebo ještě o půl hodiny dál, odchází mi nohy. Jsem moc smutný. Cítil jsem se vážně výborně, ale výkonnost na celý takhle těžký závod nemám. Kdybych se měl živit jako jezdec na jednorázové závody, tak bych se neuživil.
Ještě v předposledním okruhu jste byl v hlavní skupině. Kdy jste se rozhodl odstoupit?
Byl jsem vzadu, v dlouhém kopci jsem najel dopředu, ale když se zrychlilo, nohy mi vypnuly. Domluvili jsme se s trenérem Tomášem Konečným, že vzhledem ke středeční časovce nemá cenu dojíždět kolem třicátého místa.
Odpovídal charakter závodu faktu, že se bojovalo o olympijskou medaili?
Rozhodně ano. Je sice specifické připravit na téměř dvě stě padesát kilometrů tak těžkou trať, ale zase je třeba si uvědomit, jak hodnota zlata vzrostla. Všichni berou olympiádu jako velmi významný závod. Vždyť Froome letěl do Brazílie pouhé dva týdny po vítězné Tour testovat okruh. Všichni největší favorité byli v Riu, aby si trať prohlédli. To mluví za vše.
Vnímal jste i další specifika, která obnáší závod pod pěti kruhy?
Je něco jiného, když v jednom týmu může být maximálně pět závodníků. Pak je třeba vzít v potaz exotické jezdce, kteří často padali a občas dělali v pelotonu neplechu. Ale jinak to bylo super. Vyšlo počasí, trať byla ohromně zajímavá, byť hodně technická. My jsme se prezentovali jako tým, kluci pro mě odvedli maximum. Moc mě mrzí, že to nevyšlo na dobrý výsledek.
V jednom ze sjezdů přišel o naději na vítězství jeden z favoritů Nibali. Byla klesání hodně zrádná?
Určitě. Hodně prudká, velmi ostré zatáčky. Navíc byly zvláštně klopené. Ke všemu je třeba připočíst jiný asfalt. Silnice nejsou ze stejné směsi jako v Evropě. V částech vedoucím pralesem to bylo složité, protože vlhkých míst bylo hodně a dost to tam klouzalo. Bylo třeba být velmi obezřetný.
Před závodem jste se převlékali u aut na parkovišti, na start čekali vsedě na obrubníku.
Nešlo o žádný problém. Jsme zvyklí z exotických závodů Kolem Ománu a Kolem Dubaje, kde nemáme týmové autobusy. Je hezké připomenout si staré časy.
