Hlavní obsah

Třináct ruských dopingových hříšníků včetně medailistů nesmí do Ria

Moskva
Aktualizováno

Třináct sportovců z ruské nominace mělo podle šéfa Ruského olympijského výboru Alexandra Žukova v minulosti dopingový nález. Podle nedělního nařízení Mezinárodního olympijského výboru tak na hrách v Riu de Janeiro nesmějí startovat. Žukov žádná jména neuvedl, Mezinárodní plavecká federace (FINA) však už jmenovala sedm provinilců, mezi nimiž nechybějí ani olympijští medailisté.

Foto: Geert Vanden Wijngaert, ČTK/AP

Zklamaná ruská běžkyně Julie Štěpanovová. Ani ona na OH startovat nemůže.

Článek

Do Ria se po vyloučení ruských atletů a vzpěračů chystalo 321 sportovců, mezi nimi deset olympijských vítězů, dvacet dalších medailistů a celkem 32 mistrů světa.

MOV v neděli nesáhl k plošnému vyloučení Ruska z her kvůli rozsáhlé dopingové aféře. Rozhodnutí o účasti ruských sportovců na olympiádě ponechal na federacích jednotlivých sportů, nastavil však přísná kritéria.

Rusko například nesmí do Brazílie nominovat žádného sportovce, který v minulosti dostal trest za doping. To dveře do Ria de Janeiro zavřelo například čtyřnásobné mistryni světa v plavání Julii Jefimovové, která v Londýně získala bronz. Olympijské medaile nebudou smět obhajovat ani Nikita Lobincev a Vladimir Morozov, kteří figurují ve zprávě WADA.

Za užití nedovolené látky v minulosti pykali také cyklisté Ilnur Zakarin, vítěz jedné z letošních etap na Tour de France, a Olga Zabelinská, která v Londýně získala dvě bronzové medaile. Ze stejného důvodu vypadnou z ruských osmiveslic Anastasja Karabelščikovová a Ivan Podšivalov.

Ruští sportovci žádají o výjimku

Závodit na hrách nesmí ani běžkyně Julia Stěpanovová, která pomohla aféru odkrýt a na hrách chtěla startovat jako neutrální sportovkyně. Jenže Stěpanovová byla v roce 2013 potrestána na dva roky za nesrovnalosti v biologickém pasu, a tak nové pravidlo vyřadilo i ji. MOV ji pozval do Brazílie jako svého hosta, to ale Stěpanovová odmítla a požádala o další výjimku.

Ruský ministr sportu Vitalij Mutko chce vyjednat výjimku i pro další ruské atlety. Napsal dopis předsedovi IAAF Sebastianovi Coeovi, aby umožnil start sportovcům, kteří jsou prokazatelně čistí, a jako příklad uvedl tyčkařku Jelenu Isinbajevovou.

Některé případy rozhodne sportovní arbitráž

Ani další ruští funkcionáři boj nevzdávají. Šéf plaveckého svazu a čtyřnásobný olympijský vítěz Vladimir Salnikov uvedl, že se obrátí na Mezinárodní sportovní arbitráž. Ta bude zasedat přímo v Riu de Janeiro a může doslova na poslední chvíli start vyloučených sportovců povolit.

Rusové v této souvislosti poukazují na kauzu z roku 2011, kdy CAS označil za protiprávní takzvané "Ósacké pravidlo" MOV, jež zakazovalo účast sportovců na hrách, pokud si odpykali minimálně šestiměsíční trest za doping.

Dobrou zprávu dostali ruští judisté, jimž mezinárodní federace start na hrách povolila. Většina z těch, kteří se chystají na olympijské tatami prošla v minulých dnech úspěšně dopingovými testy. Ve zprávě WADA o systematickém dopingu v Rusku však bylo uvedeno i osm případů z juda. Souhlas od mezinárodních federací dostali již také ruští tenisté, lukostřelci a parkúroví jezdci.

Všichni ruští reprezentanti v Riu pak budou podrobeni dodatečným mimosoutěžním kontrolám a sportovní svazy mají při rozhodování o jejich účasti na hrách mimo jiné přihlížet jen k výsledkům antidopingových testů provedených mimo Rusko.

Rusku hrozilo vyloučení z her kvůli státem organizovanému dopingu. Podle vyšetřování nezávislé komise antidopingové agentury WADA docházelo v Rusku od roku 2011 k manipulacím se vzorky a doping ve spolupráci s tajnými službami krylo i ministerstvo sportu.

Reklama

Související témata: