Rubriky:

Rozhovory

Jirásek: Největším úspěchem jsou zlata Emmons a Špotákové

24. srpna 2008 07:51

Předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek je s výkony českých sportovců v Pekingu celkově spokojen. Příjemně ho překvapila zejména střelkyně Kateřina Emmons. Negativně naopak vnímá skutečnost, že se na olympijské hry kvalifikoval jen jeden český zástupce v kolektivních sportech. Organizátorskou práci Číňanů v průběhu celých Her chválí, olympiáda prý pomůže i tamnímu životnímu prostředí.

Tipoval jste osm medailí a je jich nakonec šest. Jste zklamán?

To nebyl tip, ale přání, které by vedlo k naprosté spokojenosti. Počet medailí sice nebyl dodržen, ale jejich kvalita to, myslím, vyrovnává. A k tomu je třeba připočítat i dvacet jedna umístění do osmého místa, což je velmi pěkné a řadí nás to do světové špičky.

V Pekingu startovalo 133 českých sportovců, není to málo?

Samozřejmě se naskýtá otázka, že takto velká výprava udělala „jenom“ šest medailí, z toho tři zlaté. Myslím si, že ten počet sportovců naprosto odpovídá tomu, co znamenají olympijské hry. Sportovec, který dosáhne té kvality, že splní mezinárodní kritéria a je akceptován pro účast na olympiádě, má svoji úroveň. A je to nakonec i naše povinnost vůči mezinárodnímu sportu, aby startovní pole v sobě mělo i sportovce, kteří nemají vyložené medailové ambice.

Už poněkolikáté byly basketbalistky jediným kolektivním sportem z česka, nesvědčí to o určitém úpadku?

Na to bychom se měli ptát, proč máme tolik sportovních odvětví, a spíše narůstají, které ani nesplní kritéria, aby se na olympiádu kvalifikovaly. To je taková ta naše stará bolest, kterou prostě vyjadřujeme už dlouhodobě, že týmové sporty se nemohou na olympiádu prosadit. Snažili jsme se alespoň finančně přispívat těm sportům, které usilovaly o olympijskou kvalifikaci a měli jsme slíbenu z Olympijské solidarity i speciální podporu pro týmové sporty, pokud se kvalifikují na olympiádu, dostanou finanční příspěvek na přípravu. V případě basketbalu žen to byly dva milióny korun, které jsem dostali. Kdyby bylo více sportů, bylo by více peněz.

Může s tím něco ČOV udělat?

Tohle je otázka spíš na jednotlivé sporty a na jejich odborníky. Já se necítím povolán, abych to nějak zobecnil, v různých sportech mohou být příčiny různé a my do jejich struktury nezasahujeme. Může tomu pomoci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy i dodržování veškerých vládních usnesení o řízení sportu.

Která z českých medailí vás nejvíc překvapila?

Byl jsem příjemně překvapen, že Kateřina Emmons byla po zlaté schopná koncentrace v malorážce, kterou nemá úplně zažitou, a ona vystřílela ještě stříbro. To svědčí o velké psychické pohodě. Její zlato bylo obrovskou propagací České republiky. Všude ve světě mělo obrovský ohlas. První zlato udělené na hrách očekávala Čína. A k tomu ta mezinárodní love story a první gratulace od manžela Matta, bylo to fantastické... Největším bonbónkem byla Barbora Špotáková. V době, kdy už jsme všichni odepsali první místo, ona přehodila i rekord. Všichni, co jsme seděli na tribuně, jsme si také uvědomovali, že je právě 21. srpen a zrovna teď bychom měli zase poslouchat ruskou hymnu.

Byl jste nějakým výsledkem českého sportovce vyloženě zklamán?

Hodně jsem o tom uvažoval. Od plavců se nedalo čekat asi finále, ale přece jen lepší výsledy jsme v duchu očekával. S tenisem je to podobné. Poměrně veliká účast, která nepřinesla nic. Myslel jsem, že především debl Berdych – Štěpánek se tady prosadí nějak víc. Možná že pro tenisty je v řadě grandslamů olympiáda zpestření a oni na to asi strašně rychle zapomenou. Víc jsem čekal také od vody. Na Mirce Knapkové se projevila nemoc a Štěpánka Hilgertová se zvrhla. Té mi bylo líto.

Kdo je podle vás větším hrdinou her, sprinter Bolt nebo plavec Phleps?

To nevím. Něco je ale podivného na tom, že je v plavání tolik disciplín, kde jedinec může udělat osm medailí. To je asi trochu nevyváženost na olympiádě. Papírově má medaile v součtu stejnou hodnotu, jestli v jednom sportu, nebo ve více sportech, ale přitom ze sportovního hlediska není asi váha medailí úplně vyrovnaná.

Splnila olympiáda předpoklady po organizační stránce?

Myslím si, že organizačních výpadků bylo minimum. Už připravenost před olympiádou tady byla perfektní a myslím si, že i vlastní výkon a průběh byl na vysoké úrovni. Rozdíl byl především v tom, že organizační struktura v Číně projevovala větší kázeň, poslušnost. Plnili to, co se jim řeklo, ale byli schopni podle potřeby i reagovat a udělat změny. Velmi dobře fungovali dobrovolníci, nebyla tam ani jazyková bariéra. Samozřejmě, říká se megalománie... Tady se to nedalo čekat jiné, ale v Pekingu nebudou mít potíže s využitím sportovišť po olympiádě, proto bylo minimum těch dočasných. Myslím si, že dobrá organizace a ochota organizátorů zamezily proti čínským projevům ze strany sportovců.

Myslíte, že olympiáda bude mít vliv do budoucna i na samotné Číňany?

Určitě pomůže ke kultivaci jejich lidí, to se už projevilo. Hodně sami mluví o otázce životního prostředí.

Projevil se nějak výrazně podle vás smog?

Počasím jsem byl snad s výjimkou dvou dnů příjemně překvapen. Vedro bylo, ale sportovci svými výklony sami dokázali, že ovzduší nebylo tak špatné. Onemocnění například u veslařek lze přičítat klimatizaci a velkému rozdílu teplot venku a uvnitř.

Dopingových případů také zatím nebylo tolik jako dřív...

To je samostatná kapitola a musím říct že s tím, co vyšlo ve známost, jsem překvapen kladně. Nevím, co se ukáže dál, protože vzorky se ukládají a je možné, že lékařské týmy ještě něco objeví.

Jste v čele ČOV na šesté olympiádě. Budete znovu kandidovat na předsedu ČOV?

Zvažuji to na základě podpory bližšího okolí a sportovních svazů. První předpoklad ale je, abych byl lyžařským svazem navržen. Dokud k tomu nedojde, neohlásím kandidaturu. Jednoduchý argument proti mně je věk. Když jsem ale viděl, že téměř ve stejném věku se pokouší být americký prezidentem kandidát John McCain, proč bych do toho nešel v jednasedmdesáti. Nechtěl bych být ale brzdou.

Co ukázal Peking vzhledem ke kandidatuře Prahy?

Když jsem viděl ty stavby, třeba Ptačí hnízdo, tak mě mrazí... Kandidaturu Prahy vidím reálnou za dvou předpokladů. Zaprvé, že MOV bude věren svým proklamacím, že chce hry skromnější a štíhlejší. A zadruhé, že pokud by měly být hry v Praze záležitost jednoho politika nebo jedné politické strany, tak bychom šanci neměli. Musí to být vůle napříč politickým spektrem. Obavy, že by se peníze před a při olympiádě rozkladly, nesdílím, protože je tady dohled Mezinárodního olympijského výboru.

Karel Felt (Peking), Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Rozhovory

Filtr článků - Rozhovory


Podsekce:

     
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Medaile

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..