Tisíc! Formule 1 oslaví v Číně jubilejní závod

Jestli se skutečně jedná o tisící závod není zcela jisté. Podle statistiků byly totiž některé velké ceny sporné. Třeba kvůli tomu, že i když byly součástí mistrovství světa, nejely se podle pravidel F1. A tak by se nemusely vůbec započítávat. Budeme se ale držet toho, že Velká cena Číny bude jubilejní.

Vše začalo 13. května 1950, kdy se na starém letišti v Silverstone uskutečnil první závod formule 1 v rámci nově vzniklého oficiálního světového šampionátu. Na startu bylo jednadvacet jezdců a vítězem první velké ceny se stal Ital Giuseppe Farina s vozem Alfy Romeo.

Druhý závod formule 1 se konal v ulicích Monte Carla a hned v prvním kole se v jedné ze zatáček střetlo devět vozů z devatenácti. Příčinou byla mokrá vozovka od náhodné vlny z moře. Šlo o první hromadnou nehodu. V letech 1952 a 1953 se závody formule 1 jezdily s vozy formule 2.

V roce 1955 při Velké ceně Monaka neodhadl Ital Alberto Ascari průjezd šikanou za tunelem, prorazil svodidla a skončil se svým autem Lancia v moři. Naštěstí se mu podařilo vyplavat ven. Rok 1958 byl jedním z nejtragičtějších, přímo během závodů zahynuli čtyři jezdci. V roce 1961 se při Velké ceně Německa jel stý závod formule 1, pětistý se pak uskutečnil v roce 1990 a byla jím Velká cena Austrálie.

Nejkratší závod formule 1 se odjel v roce 1991. Velká cena Austrálie sice byla vypsána na jednaosmdesát kol, avšak kvůli hustému dešti na okruhu v Adelaide byla po šestnácti kolech zastavena a byly uznány výsledky pořadí po průjezdu čtrnáctým kolem. Jedním z nejbláznivějších závodů se stala Velká cena Monaka v roce 1996, kdy cílem po prudkém dešti projely jen čtyři vozy.

Dalším zvláštním závodem byla Velká cena USA v roce 2005. Kvůli změně povrchu na okruhu v Indianapolis a problémech při trénincích do závodu nenastoupily týmy, které používaly pneumatiky Michelin. A tak se na startu objevilo pouze šest monopostů. A to týmů Ferrari, Minardi a Jordan, které obouval Bridgestone.

Závody formule 1 se doposud uskutečnily na jednasedmdesáti okruzích. Nejvíce z nich se jich odjelo na trati v Monze, kde se kromě roku 1980 konala velká cena každou sezonu. Je ale i několik okruhů, kde se závod jel jen jednou. Třeba v německém Berlíně, marocké Casablance, portugalském Lisabonu či britském Doningtonu.

Tisíc závodů formule 1 se uskutečnilo ve dvaatřiceti zemích. Zatímco během prvního ročníku šampionátu se konalo pouze sedm velkých cen, v letošní sedmdesáté sezoně jich je na programu jednadvacet. Nejvíce závodů absolvoval brazilský jezdec Rubens Barrichello, který startoval v tři sta dvaadvaceti velkých cenách.

Nejvíce závodů vyhrál legendární Michael Schumacher, který byl na nejvyšším stupni jednadevadesátkrát. Kromě mužů se několika závodů zúčastnily také ženy. Tou první byla Italka Maria Teresa de Filippisová, která se kvalifikovala do tří závodů. Ve Velké ceně Belgie v roce 1958 skončila dokonce na desátém místě.

Další ženou, která se dokázala kvalifikovat do závodů byla Lella Lombardiová. Podařilo se jí to dvanáctkrát a je jedinou ženou, která ve formuli 1 dokázala bodovat. Ve Velké ceně Španělska v roce 1975 získala půl bodu. Zároveň byla zatím poslední, která v nějakém závodě startovala.