Článek
Po návratu se tudíž Engel vrhnul do tréninku a začal spřádat plány na další ročník Dakaru. Při premiérovém startu v roce 2015 vybojoval třicátou příčku. Při každém z dalších třech startů doufal v lepší výsledek, ale vždy zůstalo jen u přání. Proto s vidinou Dakaru 2019 dřel ze všech sil.
„Jenže jsem měl pořád problémy se zády. Prvním řešením měla být rehabilitace. Jenže nic nezabíralo, bolest neustupovala. Doktoři mě tudíž poslali na magnetickou rezonanci," vzpomíná Engel na zážitky z června 2018. S napětím čekal na výsledky... „Diagnóza zněla kompresní zlomenina pátého obratle. Navíc mám trochu hnuté plotýnky. Naštěstí nervy nebyly poškozené, ale je fakt, že jsem mohl dopadnout hodně špatně."
Milan Engel se těší opět na Rallye Dakar.
Facebook Milana Engela
Účast na Dakaru neodpískal, byť si uvědomoval, že byl blízko úplného konce. „Vždy to rychle přejde, touha po závodění vždy zvítězí," říká s úsměvem. Kvůli zranění pozměnil přípravu a začal více pečovat o zdraví. Svědomitěji rehabilituje, věnuje čas kompenzačnímu cvičení. Všechny přípravné závody však absolvoval podle plánu. „Nijak mě staré zranění nelimitovalo, cítil jsem se dobře. Najel jsem hodně kilometrů. Do poslední chvíle jsem bušil na fyzické kondici."
Před pátým startem na legendární maratónské soutěži se vrátil i k pádu, který pro něj mohl mít fatální následky. „Analyzoval jsem si příčiny. Šlo o kombinaci únavy a nepozornosti. Karambol se totiž přihodil na nečitelném místě, kde jsem myslel, že nic nehrozí. Klasický znak Dakaru. Nepředvídatelný, plný překvapení," krčí rameny Engel.
Nadcházejících deset etap v Peru jej nijak neděsí. „Na duny se vyloženě těším. Kilometrů bude sice možná v součtu méně, ale navigačně i technicky bude soutěž mimořádně náročná. I přes loňský pád jsem dostal dobré startovní číslo, což je důležité," pochvaluje si Engel, že mu pořadatelé přidělili osmatřicítku. „Dává to naději udržet se špičky. Určitě se budou vytvářet skupiny a já doufám, že se chytím té lepší."
