Jágr: Vymýšlíme kraviny. Dát perfektní gól do prázdné brány? Doba 1980 už je pryč

To si nemyslím. Oni hráli dobře, bruslili. Vypadalo, že někdy bruslí lépe než my, prvních dvacet minut určitě, což si myslím, že je náš problém. Oni pak ale samozřejmě odejdou, nerozloží si síly. Nekoukají na to, že je to maratón a sprintují prvních deset kilometrů. Proto jsme měli problémy v první třetině.

Těžko posuzovat, poslední dva zápasy jsme hráli se slabšími soupeři. Ještě nás čekají Němci a Švýcaři, ale rozhodující bude čtvrtfinále, co si budeme namlouvat. Podle tady těch zápasů se dá těžko soudit, ono záleží také na tom, co vás soupeř nechá hrát. Nejde jen o naši hru, můžete vypadat výborně, když vám to soupeři dovolí. Já si nemyslím, že hrajeme dobře, to určitě ne. Máme ve hře spoustu mezer.

Já si myslím, že v posledních zápasech byly v přesilovce. Dáváme si tam komplikované přihrávky, úplně zbytečně skrz třetinu, kde je spousta hráčů, kteří to chytají. Tyhle věci bychom měli řešit daleko jednodušeji, protože to rozhodne. Poslední dva zápasy jsme je nehráli dobře. Je pravda, že jsme teď z nich nepotřebovali dát gól, ale tím se nesmíme uspokojit. Až přijde velký zápas, přesilovky to musejí rozhodnout. My vymýšlíme kraviny, místo střely volíme ještě přihrávku skrz hráče. Všichni se stahují před bránu, jsou tam hokejky, brusle, takže pak vždycky něco trefíte. Dát perfektní gól do prázdné brány? Doba 1980 už je pryč.

Jakmile jde přihrávka od obránce na útočníka a zrychlíme to, tak je to dobré. Pokud tam přihrávka nejde, budeme se trápit s kýmkoliv. Já bych to rozdělil na dvě části: Buď hrajete v ofenzivní třetině pět na pět, kde bychom měli mít výhodu, protože jsme docela dobří hráči a všichni jsou hlavně proti tady těm soupeřům schopni hrát jeden na jednoho. Ale když tam ta přesná přihrávka není, tak se budeme trápit. Když bude, budou brejky dva na jednoho, tři na dva, a z toho musíme dávat góly.

Já se cítím v pohodě. Každý zápas je samozřejmě jiný. Dneska jsem měl spoustu šancí, nedal jsem gól, ale tak to někdy je. Někdy tam spadne všechno, jindy ne.

(směje se) Tak to většinou bývá. Bohužel se to hraje na góly, ne na krásu. To mi říkal vždycky táta, že to není krasobruslení, ale hokej a v něm ti za krásu nikdo body nedá. Ale když se vede 4:0, tak chcete něco udělat pro lidi, vymyslet něco extra.

Já se necítím špatně, hraju si zatím, co potřebuju. A hlavně jsem zhubl. Mám pořád 110 nebo 105 kilo, ale dřív jsem měl i 115. Ono to je těžké, když máš tolik a všichni mají 80. Bych je chtěl vidět, jak by jezdili s třicetikilovou vestou (směje se). Ale zase to má své výhody, jsem silnější u mantinelu.

Já bych to upřesnil. Bruslení není problém, když máte puk na holi. Pokud ho nemáte a honíte ho, kazíte přihrávky, tak je to potom problematické, protože musíte víc jezdit. Ten, kdo má puk, určuje způsob hry a je daleko obtížnější bruslit bez puku. To je jako, když hrajete fotbal a nemáte balón. Je to fyzicky náročnější. Když budeme mít puk na hokejkách, široké nebo úzké kluziště neřeší nic. Důležité je, když už ho máme, abychom dokázali vyhrávat osobní souboje jeden na jednoho a udržet puk.

To víte, že to není jednoduché. Byl bych nejradši, kdybych měl stálou pětku. Ale ono to není jednoduché, trenér musí zkoušet určité varianty, protože klíčový zápas přijde za čtyři dny. Těžko můžete z voleje říct, takhle ty pětky budou a tak to vydrží celý turnaj. To si mohli dovolit tak akorát Rusové v osmdesátých letech, ale to byl celý tým z CSKA Moskva, takže spolu hráli třeba deset let. Tady je to problematické v tom, že trenér do poslední chvíle neví, kteří hráči přijedou a nemůže si je vyzkoušet. Je tady půlka hráčů z Evropy, půlka z NHL a je těžké to zkoušet, navíc to musíte zkoušet během turnaje, i když je to složité.

To je těžké říct, každý soupeř je jiný. Na každého soupeře vám bude sedět někdo jiný. Teď vám sedí ten, proti jinému vám zase bude sedět jiný. Růža je takový kuchař, on to zamíchá.

Rakušané měli hlavně na začátku docela dobré příležitosti. Ono to není jednoduché, když vás diváci ženou a soupeři hrají na brejky. Někdy se stane, že je to dva na jednoho... My máme ale kvalitní brankáře. Že se někomu nepovede jedno utkání, z toho nemůžete soudit, jaký ten brankář je. Saša Salák neměl na začátku turnaje štěstí, tak to je. Nemůžete říkat, že není kvalitní. Všichni naši gólmani jsou dobří.

Mně se líbí, když hrajou spolu. Mají takový svůj styl, jsou to všichni prckové. Oni nebudou hrát u mantinelu jeden na jednoho, budou si šance vytvářet pohybem. Je rozumné nechat je při sobě. Připomínají mi lajnu Patera - Vejvoda - Procházka, i když oni dávali víc gólů. Mají ale podobný styl, hrají blízko sebe a pořád se pohybují. Tím, že jsou drobní a lehcí, se tam vždycky někdo uvolní.

Je to hezké. Tahle atmosféra se dá srovnat s play off v NHL. I když tady diváci fandí jinak než v Americe, jsou hlučnější a je vidět, že i písničky, které se vybírají, fanoušky nakopnou, že tím žijou. I proto se hráči snaží i za stavu 3:0 nehrát údržbu, ale přidat ještě nějaké góly.

Já hraju zaprvé tak, abych pomohl českému národnímu týmu uhrát co nejlepší výsledek. Fanoušci tím žijou a je vidět, že si dnes přáli, abych dal gól. Já se snažil, ale nespadlo mi to tam.