Článek
Jak jste prožívala čekání, jestli se do finále probojujete?
Chtěla jsem se podívat do zápisu a oni to tam teprve počítali. Pak se začal radovat trenér, že mu volala Šárka (partnerka kouče Pogányho Kašpárková) z televizního studia, kde to už věděli. Jsem šťastná, že to tak vyšlo, konečně se mi vrátilo štěstí, co se mi dlouhou dobu vyhýbalo. Doufám, že vydrží do pátku a konečně předvedu nějaký pěkný výkon.
Co vám chybělo k úspěchu na 190 centimetrech?
Já věděla, že to bude výška, která bude rozhodovat o postupu do finále. Jak jsem to chtěla skočit, něco se mi přepnulo v hlavě a rozběh byl úplně jiný, než měl být. Na začátku jsem běžela rychle, pak jsem zpomalovala, nevytáhla jsem to do laťky. To jsou moje chyby, co dělám furt dokola, musím se ponaučit, abych vše dělala, jak mám.
V evropském finále jste byla i před dvěma lety v Amsterdamu.
Jenže tam jsem postoupila z prvního místa a vybouchla ve finále, doufám, že se to otočí…
Máte tejp na noze. Kvůli dlouhodobě bolavému kotníku?
Není to ozdoba. (úsměv) Přišli jsme na to, jak kotník uvolňovat, aby míň bolel. A daří se to, dneska nebolel vůbec, doufám, že to vydrží.
V kvalifikaci uvízly i některé favoritky, především Italka Vallortigaraová, dvojka letošních tabulek.
Přesně tak, skákala přede mnou a když jsem viděla, jak shodila, říkala jsem si, že musím skočit… To je také jedno z velkých překvapení toho šampionátu. Celkově je to šampionát plný překvapení.
