Hlavní obsah

Fotku s rekordmanem už má. Teď doufám, že to ustřelí, věří český rychlík

Michal OsobaSport.cz

Venku už nejrychlejším českým sprinterem historie je. Teď by Zdeněk Stromšík rád přidal i rekord na nejkratší trati v hale. K výkonu Františka Ptáčníka 6,58 sekundy, který je v čele tabulek už 32 let, se vloni přiblížil na dvě setiny. Letos zatím vítkovický rychlík předvádí zejména stabilitu, když z osmi startů běžel sedmkrát v rozmezí 6,67 až 6,70. „Tak doufám, že už to ustřelí,“ říká s výhledem třeba už na úterní mítink Czech Indoor Gala v Ostravě (od 17:00 na ČT Sport).

Foto: ČAS - Aleš Gräf

Zdeněk Stromšík vyhlíží úterní mítink Czech Indoor Gala v Ostravě.

Článek

O kolik setin byste chtěl „ustřelit“?

Vždycky chci běžet osobák, takže 6,60 a níž by bylo super. Ale bral bych jakékoliv vylepšení letošního maxima. To mám 6,67 a určitě ho chci během halové sezony stlačit k osobáku. A jestli to bude v úterý, na mistrákách nebo až na halové Evropě v Glasgow, to už je šumák.

Na Czech Indoor Gala poběžíte i se špičkovým Američanem Mikem Rodgersem. Dělá to s vámi něco, nebo už jste na taková jména ze zahraničních mítinků zvyklý?

Jezdím na kvalitní mítinky hlavně proto, abych se dokázal s konkurencí vyrovnat. Ze začátku to bylo těžší, když vám někdo na prvních deseti metrech ujede o metr, běží se špatně. Ale získal jsem zkušenosti, abych se soustředil na sebe a nedíval se kolem.

Teď už pro vás nehraje roli, s jakými soky běžíte?

Pozná se to už podle atmosféry v hale, je velký rozdíl mezi veřejnými závody a Czech Indoor Gala, víc se nabudíte. Ale pořád se snažím soustředit na sebe.

Běží se v hale, kde každý den trénujete, hraje to roli?

Není to jako v Okresním přeboru, že znáte každý drn na hřišti, tady jsou ty dráhy rovné. (úsměv) Spíš taková ta familiárnost, můžete se dát do většího klidu. Ta hala je fajn, protože má u sebe rozcvičovací tunel, kde si můžete dát dlouhou rovinku na rozcvičení, což třeba ve Stromovce nejde. Tak jsem rád, že tu jsou i o víkendu mistráky.

Mluvil jste o ataku osobního rekordu, pak už chybí k tomu českému jen dvě setiny. Je váš cíl přidat k venkovnímu rekordu i halový?

To samozřejmě. (úsměv) Nabízí se to, i když šedesátka je trochu jiná disciplína. Na stovce musíte vydržet o čtyřicet metrů déle, často sprinteři se stovkou pod deset nemají šedesátku tak rychlou, protože jsou spíš švihové než silové typy. Ze mě se stává teď spíše sprinter na 100 a 200 metrů než na šedesátku, ale myslím, že na ten český rekord mám i tak.

V čem je rozdíl v přípravě na šedesátku a stovku?

Kdybych se soustředil jen na šedesátku, tak strávím víc času v posilovně a silovými cvičeními, což já nedělám, protože počítám venku se stovkou i dvoustovkou a mohlo by mi to na léto uškodit.

S Františkem Ptáčníkem, který nyní trénuje vícebojařky, jste se potkal i při soustředění na Tenerife. Přišla na český rekord řeč?

Udělali jsem si fotku. Trenér (Jaroslav Vlček) říkal: „Franto, pojď si udělat fotku, kdyby se náhodou něco povedlo.“ (úsměv) Myslím, že Franta Ptáčník nám to snad přeje, už má ten rekord dlouho, tak snad bych neupadl v nemilost…

V létě se tedy chystáte častěji na dvoustovku? Zatím jste se starty na ní šetřil.

Chceme ji zkusit častěji. Na Tenerife byl vidět v těch rychlostně-vytrvalostních a speciálních ukazatelích velký posun a myslím, že jsem schopný běžet i hodně rychlou dvoustovku.

Reklama