Článek
A co nejvíc soupeřek by za sebou chtěla nechat i na halovém ME v Glasgow. „Finále by mi udělalo hroznou radost,“ zasnila se pardubická atletka, která premiéru na vrcholné akci mezi dospělými absolvovala teprve vloni.
Vyhrála atletika
Kde tedy čerpá zkušenosti při nesmlouvavých sebězích při halové čtvrtce? Hodí se i fotbalová minulost. „Tam se přece lokty používají dost,“ směje se Vondrová, která hrála fotbal od šesti do patnácti let, než dostala přednost atletika.
„Hrála jsem v útoku, nebyla jsem tak šikovná s balonem, tak jsem spíš běhala,“ usmívá se dívka, která hrála i za mládežnickou reprezentaci. „Ale pak jsem se zranila a měla jsem v atletice větší úspěchy, i trenér mě přemlouval,“ přiznává svěřenkyně Jaroslava Jóna.
Připomínkou fotbalových let můžou být i charakteristické dlouhé podkolenky, které na závody oblíká. „S nimi běhám odjakživa, už je nesundám,“ ujišťuje Vondrová, která letos stáhla svůj osobní rekord na 52,67 s.
Na jaře maturita
„Ráda bych se dostala i pod 52 a půl, to by bylo super. Mám halu ráda, zatím se mi tam dařilo víc, i mi sedí, že jsou diváci blíž,“ popisuje rodačka z Nového Města nad Metují, která v létě kombinovala hladkou čtvrtku s překážkami.
„Ale na ně nejsem tolik šikovná, navíc jsem vloni měla dvakrát zraněný kotník, tak asi zůstanu u hladké,“ přemítá Vondrová, kterou čeká letos maturita. „Pak bych chtěla studovat dál, asi cestovní ruch nebo management sportu. Ale určitě chci zůstat v Pardubicích u svého trenéra, mám tam dobré zázemí,“ plánuje.
