Článek
Co jste od minulého pátku v Ostravě stihl? Jen trénink a pobyt na pokoji, který mimochodem v minulosti obýval právě Bolt?
Ale žádný vzkaz mi tu nenechal. (úsměv) Hlavně jsem odpočíval a trénoval, je super, že stadion máme naproti hotelu. Je tu i můj agent, trávil jsem čas s ním, vyrazili jsme i do kina.
Jak složité je být sprinterskou světovou jedničkou v éře po Boltovi?
Když máte někoho, kdo sport posune na jinou úroveň, stane se sprinterskou ikonou a vaše kariéra začne hned po té jeho, samozřejmě přicházejí srovnání, lidé se mě na něj ptají… Já pořád odpovídám, že se můžu akorát koncentrovat na sebe, snažit se být tím nejlepším Christianem Colemanem a vytvořit svůj vlastní odkaz. Třeba se jednou povede, že se lidé budou ptát, kdo bude příštím Christianem Colemanem. Ale samozřejmě budu vždycky Usainovi vděčný za to, co pro náš sport udělal. Velký respekt.
Vy jste ho porazil při jeho poslední stovce kariéry. Na mistrovství světa v Londýně jste skončil druhý za Justinem Gatlinem, on třetí…
Jasně, byl to velký úspěch, ale nebyl to můj hlavní cíl. Mám soutěživou povahu, měl jsem dobrou sezonu, tak jsem to chtěl předvést i na světové scéně a porazit všechny kluky. Byl to historický závod, Usainova poslední stovka, navíc mistrovství světa na Olympijském stadionu. A já byl nakonec nadšený, že jsem získal svoji první medaili.
Co vám pak Bolt řekl?
Říkal, že mám talent a určitě bude sledovat, kam bude moje kariéra směřovat. A že jsem měl dobrý start, ale mám trochu zapracovat na finiši. I ta krátká konverzace pro mě znamenala hodně. Vždyť on je ikona, která drží světové rekordy v obou mých disciplínách.
Christian Coleman na vítkovickém stadionu.
Na dráze jste odlišní. On dělal show, vy působíte mnohem víc koncentrovaně.
To je jeho osobnost, je kluk, který dělá rád show a samozřejmě si to mohl dovolit, když běhal pod 9,70 a byl nejlepší na světě. Někdo tyhle věci potřebuje dělat, aby se dostal do své pohody. Já jsem odlišný typ, snažím se soustředit na závod, každý máme trochu jiný přístup.
Zatím jsme se bavili o Usainu Boltovi, ale předpokládám, že vy jste měl blíže k Justinu Gatlinovi, který studoval i stejnou univerzitu v Tennessee.
Už jako malý jsem sledoval kluky jako Justin, Maurice Greene nebo Tyson Gay, kteří posunuli americký sprint o level výše. Vtipné je, že si vybavuju, jak jsem v osmi letech sledoval Justina, když vyhrál olympiádu v Aténách, a pak jsme v roce 2016 byli v jednom olympijském týmu a o rok později spolu běželi finále mistrovství světa.
Už jak malý jste se viděl jako špičkový sprinter? Na střední škole vám věštili budoucnost i v americkém fotbalu…
Pocházím z Atlanty, kde jsou hlavními sporty americký fotbal a basketbal. Nejdřív jsem hrál americký fotbal, pak ho kombinoval s atletikou, ale svoji budoucnost jsem viděl v NFL. Asi nikoho z mého okolí nenapadlo, že bych byl profesionální atlet. Ale teď můžu i ostatním ukázat, jak je atletika fajn. Cestuju po světě, dělám, co mě baví, a platí mi za to. Navíc je atletika k mému tělu šetrnější než americký fotbal. Za nic na světě bych neměnil.
| Program a hvězdy Zlaté tretry |
|---|
| 14.45 kladivo Ž (Wlodarczyková, Šafránková), 16.20 4x100 m Ž, 16.30 4x100 m M a oštěp Ž (Ogrodníková, Špotáková, Kolaková), 16.35 tyč M (Kendricks, Lisek), 16.40 výška Ž (Lasickeneová), 17.55 oštěp M (Vadlejch, Kirt, Krukowski), 18.00 1500 m Ž (Tsegayová), 18.20 800 m M (Kszczot), 18.45 100 m M (Simbine, de Grasse), 19.00 dálka M (Echevarría, Juška), 19.05 300 m Ž (Millerová-Uibová), 19.10 koule M (Walsh, Staněk, Haratyk), 19.30 400 m M (Gardiner), 19.40 míle M (Kaazouzi, Holuša, Lewandowski), 19.50 200 m M (Coleman, de Grasse). Živě na ČT sport od 16.00 do 20.10. |
Američtí fotbalisté při testu před draftem běhají 40 yardů. Když předloni Josh Ross zaběhl tu distanci za rekordních 4,22, holedbal se, že by porazil na této trati i Usaina Bolta. Pak jste vyběhl vy a byl o plnou desetinu rychlejší…
Já o tom moc nepřemýšlel, ale byli tam kluci z univerzitního media týmu, chtěli mě natočit, jak běžím 40 yardů. Pak to šlo na internet a video mělo obrovský ohlas. Začala se řešit rychlost sprinterů a amerických fotbalistů a o mně se dozvědělo hodně lidí i mimo atletiku.
Světový rekord vám patří i na halové šedesátce, jak složité je to skloubit s dvoustovkou, kterou poběžíte na Zlaté tretře?
Jsem komplexní sprinter, věřím, že můžu být nejlepší na obou tratích. Na univerzitě jsem také běhal obě trati a letošní rok beru jako misi dokázat, že dvoustovka pro mě není dlouhá.
Když se vrátíme k Usainu Boltovi, ten měřil 196 centimetrů, vy jen 175. Setkával jste se s předsudky, že jste pro sprint nebo americký fotbal moc malý?
Když jsem vyrůstal, často jsem to slyšel. I proto jsem nedostal na univerzitu stipendium na americký fotbal, jaké jsem chtěl. Trenéři říkali, že se jim líbí má rychlost, ale jsem moc malý. Proto jsem pracoval dvakrát tak tvrdě, abych byl lepší než ti velcí kluci.
Na střední škole jste měl doma vedle koupelny vyvěšený papír s nadpisem Rekordy, které chci překonat. Co by na něm bylo teď? Vaše maximum na stovce je 9,79.
Je pravda, že ten papír doma ještě mám. Věřím, že americký rekord (9,69 s) je v mém dosahu. A světový 9,58? To je něco jiného, na něj se musí sejít všechno od fantastické formy po dokonalý vítr, publikum… Letos je pro mě ale víc než rekordy zlato z mistrovství světa v Dauhá. Vyhrát šampionát či dokonce olympiádu je v našem sportu nejvíc.
Také jste si na levou paži nechal vytetovat olympijské kruhy.
Nechal jsem si je udělat před Riem, když jsem se dostal do týmu. Když se na hry probojujete, chcete, aby to lidé věděli, protože nemáte jako v americkém fotbale nebo basketbale šanci každou sezonu. Jednou za čtyři roky se koná závod, který rozhodne, jestli se dostanete do amerického týmu. A když se vám to povede, je to velká věc.
