Článek
Dvořák s předstihem oznámil, že funkci opustí k 15. září, tedy nezvykle krátce před vrcholem sezony v podobě světového šampionátu v katarském Dauhá. Svému nástupci přislíbil, že bude nápomocen v roli poradce. Netscher tak na svaz nastoupí už příští týden, kdy se po Dvořákově boku bude v nové roli postupně zapracovávat.
Bývalý desetibojařský světový rekordman nastoupil na pozici šéftrenéra v roce 2009 po Václavu Fišerovi, který atlety vedl sedmnáct let. Dvořák byl respektovanou osobností se širokým rozhledem díky své vícebojařské minulosti, trenérskými zkušenostmi i nezbytným atletickým zapálením.
Šéftrenér Tomáš Dvořák při mistrovství Evropy v Berlíně.
Někteří atleti i trenéři na druhou stranu kritizovali reprezentační smlouvy, které byly během Dvořákova působení zavedeny Českým atletickým svazem, jako nevyvážené.
Kontroverze letos vzbudilo nenominování dvou atletů včetně potenciální oštěpařské medailové naděje Nikol Tabačkové na mistrovství Evropy do 23 let, neboť se řádně neomluvili z domácího šampionátu této věkové kategorie. Dvořák neskrýval, že byl poslední měsíce z práce šéftrenéra už psychicky unavený.
Jan Netscher na archivním snímku ještě jako kondiční trenér u fotbalové reprezentace.
Do výběrového řízení na nového šéftrenéra se přihlásili tři adepti, kteří splnili předepsaná kritéria. „A výběrová komise jednoznačně doporučila Honzu,“ říká předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník.
Třiačtyřicetiletý Netscher po konci atletické kariéry, během níž dokázal zdolat i 574 centimetrů, pracoval jako sportovní redaktor České televize, poté postupně působil jako kondiční specialista u fotbalistů Slavie, reprezentace a naposledy ještě na jaře v Příbrami.
„V atletice jsem se pohyboval dlouhá léta a myslím, že mám zkušenosti, které můžu v na této pozici využít,“ věří. „Není snadné přebírat funkci po někom takovém, jako je Tomáš. Laťka je vysoko, i když jsem skákal o malinko výš než on,“ pousmál se Netscher, účastník halového mistrovství světa v roce 1995.
Atletika mu chyběla
S atletikou skončil kvůli zdravotním potížím, než se přesunul k fotbalu. „Když něco děláte pět let, pořád vás to baví, ale když už skoro dvacet, přijde vám, že už jste všechno zažili a nemůže vás nic překvapit. Proto jsem hledal nové uplatnění,“ vysvětluje Netscher, proč se do výběrového řízení přihlásil.
Přitom po konci kariéry plány návrat k atletice neměl. „Když jsem ji kvůli zdraví dělat nemohl, nechtěl jsem ji mít na očích. Ale to pak vyprchalo a začala mi chybět,“ líčí.
Nyní tak může uplatnit zkušenosti, které získal v nejpopulárnějším kolektivním sportu. „Třeba, co se týče organizace a fungování v týmu. Ve fotbale má každý nějakou úlohu, hodně se dbá na to, aby si ji splnil. Zároveň je fotbalové prostředí víc improvizující, když jedete na dovolenou, kolikrát nevíte, s kým se po dvou týdnech potkáte, jací hráči zůstanou… Myslím, že fotbal i atletika si mají co předat,“ říká Netscher.
