Článek
Druhý den si protrpěl. „Klobouk dolů před Tomášem,“ ocenil Dvořákovo odhodlání jeho tchán a bývalý kouč Zdeněk Váňa. „Překážky jsem šel na půl plynu, v disku jsem se na té noze otočil jen v rozcvičce,“ popisoval Dvořák. Tyč musel dokonce předčasně ukončit. Na 470 cm mu sval nedovolil se rozběhnout, tak jen zlostně odmrštil tyč. Nemohl prodat, co v něm bylo.
„Potřeboval bych, aby se oštěp házel z místa,“ ušklíbl se. Přesto právě ve své parádní disciplíně udělal klíčový krok k pokoření osmitisícové hranice. Pak už zbývala „maličkost“ - zaběhnout patnáctistovku pod 4:52, což je v silách zdravého Dvořáka. „Posledních sto metrů bylo nejhorších, doběhl jsem silou vůle,“ s úlevou popisoval trojnásobný mistr světa.
Pozitivním zjištěním je, že i v 35 letech má Dvořák na skvělé výkony. „Ani nechci pomyslet, kolik jsem mohl udělat, když jsem v tomhle stavu získal 8000 bodů,“ mávl rukou. „Ale já kdyby nemám rád,“ doplnil. Další pokus předvést formu bude mít za dva měsíce na MS v Ósace.
Přes léto se tak především pokusí zůstat zdravý. Bude na sebe opatrný? „Ne,“ říká rázně. „O to horší to pak je, to poslední zranění jsem si také způsobil tím, že jsem na sebe byl opatrný.“
