Rubriky:

Atletika

Unikát! Tři Češky ve finále? Neskutečné, asi to u nás umíme dělat, těší svěřenkyni Železného

30. září 2019 21:43 - Dauhá

Dosud nikdy v historii mistrovství světa se nepotkaly tři Češky ve finále jedné disciplíny. Díky triu oštěpařek, které uspělo v kvalifikaci, se tak stane poprvé v úterý večer v Dauhá. K Nikole Ogrodníkové a Barboře Špotáková se totiž přidala svěřenkyně Jana Železného Irena Šedivá. Bývalá volejbalistka, která studovala v americké Virginii, tak stejně jako vloni na mistrovství Evropy v Berlíně prokázala, že velké soutěže zvládá.

 

David J. Phillip, ČTK/AP

Postoupila jste o šest centimetrů jako dvanáctá, jistě se vám ulevilo.

Myslím, že jsem si štěstí vybrala na pár let dopředu…

Jak jste prožívala závěr kvalifikace, kdy jste potřebovala, aby vás už nikdo nepřekonal?

Na holky jsem koukala a přemlouvala se, abych jim to přála, protože jsem si říkala, že když jim nebudu přát, tak se mi to vrátí. Ale byly to strašné nervy.

Oštěpařka Irena Šedivá po jednom z kvalifikačních pokusů na MS v Dauhá.

David J. Phillip, ČTK/AP

Těch jste si letos užila dost, i vaše nominace na šampionát byla dlouho na hraně…

Právě mi to tady tu sezonu připomnělo. Zase už jsem s tím nemohla nic dělat, jen jsem seděla a čekala, jestli to vyjde. Asi to je takové motto mé sezony, čekat a doufat. (úsměv)

Ale přitom ještě prý ještě stihla fandit Ladě Vondrové při jejím rozběhu čtvrtky.

Slyšela mě? Tak to jsem hrozně ráda. To se musí, navíc mám Ladu ráda, tak jsem si to neodpustila.

Irena Šedivá v kvalifikaci oštěpařek při MS v Dauhá.

David J. Phillip, ČTK/AP

Potvrdila jste si tu, že velké akce zvládáte? I trenér Železný to o vás říkal.

Já měla dneska fakt štěstí, ideálně mi ta kvalifikace nevyšla. Nebyla jsem úplně sama sebou, na první pokus se mi strašně třásla kolena, ten druhý ani nevím, jak se stal, a třetí mluvil za všechno… Fakt to nebylo ono, ulevilo se mi.

Co vám trenér řekl po kvalifikaci?

Já mu říkala: „Nechápu, proč to vyšlo.“ A on: „Protože jsi dobrá.“ (úsměv)

S Barborou Špotákovou jste byly v sektoru dvě Češky, mohly jste si poradit, nebo jste se každá soustředila sama na sebe?

Bylo to super. Já myslela, že se budeme soustředit na sebe, ale Barča mě podporovala, i když jednu chvíli byla za mnou, pořád mi fandila. Když jsem šla na druhý pokus, tak jsem byla taková roztěkaná, jak mi první nevyšel. Bára říkala, ať se uklidním, že už jsem to házela tolikrát, že je zbytečné se stresovat. Hodně mi pomáhala.

Nebála jste si, aby vás právě Špotáková v poslední sérii nevyšoupla z finálové dvanáctky?

To ne, já věděla, že tam mám rezervu jedno místo, tak jsem přála Báře, pak už jsem to tolik nepřála nikomu. (úsměv)

Co říkáte na to, že jste ve finále tři Češky? Tím se nemůže pochlubit žádná jiná země.

Je to neskutečné. Myslím, že to je obraz, jak to u nás umíme dělat. Navíc na nás všech zanechal trenérskou stopu Jan Železný, tam to je…

Co vás potěší ve finále?

Když budu líp závodit. Přípravu jsem měla dobrou, trenér říkal, že už mi ji líp napsat nemůže, tak by si přál, aby mi to sedlo a třeba jsem hodila i ten osobák. A i když budu dvanáctá s osobáčkem, bude to úspěch.

Jak vidíte boj o zlato? Číňanka Lu Chuej-Chuej i tady ukázala hodem za 67 metrů, v jaké je formě.

Já si paradoxně myslím, že když v kvalifikaci hodila těch 67 metrů, nemusí to být druhý den tak super a bude těžké to zopakovat. A Bára tím, že se dneska trochu trápila, může být o to víc motivovaná.

Mimochodem, když jste vloni postoupila do finále mistrovství Evropy, tatínek vám slíbil, že si po pětadvaceti letech vezme vaši maminku. Co letos?

Svatba bude 9. října a myslím, že na pár let dopředu jako odměna stačí.

Michal Osoba (Dauhá), Právo

Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika