Článek
Pocítil jste při mítinku Czech Indoor Gala na sobě nabitý program?
I když jsem dneska vstával asi v pět dvacet, tak mě to až tak nekleplo. Jenom to bylo hektické. Přijel jsem, honem něco odfotit, pak na představovačku a sotva jsem se stihnul poválcovat, tak nás odváděli. Ale cítil jsem se dobře, rozcvičit jsem se stihl. Jen jsem měsíc u nového trenéra, měníme některé věci a na konci tréninku to k nějakým hodům vede. Ale jak to chci rozjet na závodech, mísí se staré věci s novými a je to jeden velký guláš. Bohužel, halová sezona bude asi v rámci zastřelování. Trefuju na závodech jeden pokus z patnácti. A když je to na šest, tak je to blbý… (úsměv)
Takže nelitujete, že jste před Ostravou, kde jste byl tváří mítinku, cestoval ještě do Düsseldorfu?
Kdybych se na něj vykašlal a šel jenom Ostravu, možná by to bylo lepší, těžko říct. Ale doufal jsem, že se tady po včerejšku na rychlejším kruhu najdu a půjde to snáz. Mám bolavý pravý koleno a na pomalejších kruzích dost bolí.
Jak jste tedy z Německa cestoval?
Ráno jsem letěl z Düsseldorfu do Varšavy, pak do Katovic a autem asi hodinu sem. Přijel jsem kolem jedné.
Cestoval jste tedy i s Polákem Konradem Bukowieckým, jehož nejen kvůli jeho dopingovému škraloupu nemáte v oblibě?
Letěl jsem i s Poláky. S Bukowieckým, ale daleko od Bukowieckého. (úsměv)
Ten vám v Ostravě posledním pokusem dlouhým 21,88 vzal rekord mítinku.
Říkal jsem to trenérovi před posledními pokusy, když všichni začali házet. Belo hodil k 21 metrům, i když mívá problémy s dvacítkou, tak teď ještě hodí Bukowiecki 22 metrů a bude to ideální. Mohl bych dělat bookmakera…
Kdy budete mít šanci Bukowieckému porážku vrátit?
V sobotu v Toruni, tam bude zase doma on. Něco si k tomu s trenérem řekneme, abych se tolik netrápil a měl aspoň z nějakého pokusu radost.