Rubriky:

Atletika

Jak jsem se stal výjimečným. Legendární Železný vzpomíná na svůj zápis do historie

23. září 2020 10:24 - Ostrava

O světový rekord ho asi jednou někdo připraví, ale zápis do historie, který svedl na den přesně před dvaceti lety, zajistil Janu Železnému atletickou nesmrtelnost. Přes 16 000 kilometrů daleko od rodné Mladé Boleslavi se stal v Sydney potřetí olympijským vítězem, což před ním a dosud ani po něm žádný oštěpař nedokázal.

 

Profimedia.cz

Třetí olympijské zlato pro vás mělo ještě sladší příchuť tím, že jste se dokázal vrátit po těžkém zranění ramene.

To je pravda. Byl to fakt těžký návrat, už jsem měl taky nějaký věk (34 let). Ale dostal jsem se do jedné ze svých největších forem na tak velké soutěži. Překonal jsem i olympijský rekord (90,17 m) a tím, že jsem vyhrál potřetí, mě začali označovat za legendu.

Hned vám tehdy došlo, že jste dosáhl toho, co nikdo před vámi?

Věděl jsem, že když se mi povede vyhrát, budu výjimečný. Za tím cílem jsem šel, ale pak jsem se zranil. Nejdřív jsem si říkal, že bych třeba chtěl ještě jednou hodit za 80 metrů. To jsem přehodil, tak jsem chtěl za devadesát. Přesně si pamatuju i ten zlomový moment. V Paříži jsem hodil 89 metrů a tam jsem pochopil, že ještě můžu něco dokázat, hodit za devadesátku a třeba i vyhrát olympiádu. To jsou chvíle, kdy se to zlomí a vy víte, že nějakou šanci máte.

Nic jste nepodcenil, do Austrálie jste odjel na dlouhé soustředění před olympiádou.

Já měl ten rok strašné problémy se zády. Jak jsem měl prasklé obratle, pořád mě to trápilo, tak jsem byl moc rád, že hry v Sydney byly až takhle pozdě. Kdyby se konaly třeba o měsíc a půl dřív, nezvládl bych to. Byl to zvláštní rok, ale je pravda, že trénink, jaký jsem měl na soustředění v Brisbane, jsem nikdy předtím nezažil.

Řada účastníků her v Sydney vzpomíná na tamní atmosféru, vřelost Australanů…

Sydney byla mimořádná olympiáda. Lidi byli nadšení, k tomu strašně obrovský stadion. S kamarádem z mládí jsme se domluvili, že mu dám lístky na finále. Věřil jsem, že postoupím, tak jsme se dohodli, že se potkáme na kvalifikaci, kam moc lidí nechodí. Já pak přišel na stadion a první, co mě napadlo, bylo: „Do pr…, kde já ho najdu?“ Tam byl strašný kotel, 90 tisíc lidí ráno a 90 tisíc večer. A byli nadšení, to se ani nedá popsat. Mám z lidského pohledu Austrálii a Nový Zéland moc rád. Ti lidé jsou fajnoví, atletiku mají rádi.

Historická momentka z her v Sydney, Jan Železný (uprostřed) v roce 2000 získal třetí olympijské zlato v řadě. V Austrálii jej na stupně vítězů doprovodili stříbrný Brit Steve Backley (vpravo) a bronzový Rus Sergej Makarov.

Profimedia.cz

Zamrzelo vás někdy zpětně, že jste v poslední sérii přišel o triumf na svých prvních hrách v Soulu 1988? Čtyři zlata v jedné disciplíně získali jen dva Američané, diskař Al Oerter a Carl Lewis v dálce…

Škoda to je. Ale já si vždycky říkal, že to bylo možná dobře, a kdo ví, co by to se mnou udělalo, jak bych se vyvíjel. Člověk by měl mít trochu skromnosti a čtyři olympijské medaile jsou úžasné. Jediné opravdové olympijské zklamání jsem zažil na svých pátých hrách v Aténách. Tam jsem udělal školáckou chybu, kdy jsem házel relativně daleko na trénincích a neuvědomil si, že už jsem starý a musím víc odpočívat. Měl jsem pak zánět v achilovce, přitom nebylo třeba hodit tak daleko na medaili…

Už ten čas přišel? Teď o rekord nechci přijít, dumal Železný po Němcově velehodu

Myslíte, že vás v dohledné době může někdo vyrovnat? Nor Andreas Thorkildsen vyhrál dvě olympiády, ale udržet se na vrcholu minimálně osm let svede málokdo.

Ty první dvě medaile se dají posbírat rychle. A když vyhrajete první olympiádu ve dvaadvaceti, čas na to máte. Určitě se to někomu povede, ale tyhle závody jsou o momentální formě. A nejen fyzické. Při takových závodech, jako je olympiáda, stres dolehne na všechny a vyhraje ten, kdo to zvládne hlavou. To je vidět na Němcích Thomasi Röhlerovi a Johannesi Vetterovi. Když má Thomas formu, na velkém závodě ji prodá. Johannes se to pořád učí. A když se to naučí, nikdo ho neporazí, jak je mimořádný.

Vy jste se to naučil hodně rychle.

Já třeba nerad házel s klukama na rozcvičováku, radši jen v botech nebo na trávě. Ono vás to totiž pohltí, když vidíte, jak někdo hází strašně daleko, říkáte si, že to bude těžké, ale na stadionu je to najednou jiné. Dolehne na vás stres, nemůžete přešlápnout, a to je u některých závodníků minus pět šest metrů. Ať to byl Sergej Makarov, nebo Patrik Bodén…

Jan Železný (*16. června 1966 v Mladé Boleslavi)
Bilance na OH: zlato 1992, 1996 a 2000, stříbro 1988
Bilance na MS: zlato 1993, 1995 a 2001, bronz 1987 a 1999
Bilance na ME: bronz 1994 a 2006
Pětkrát překonal světový rekord, stále platný má hodnotu 98,48 m.
Atlet světa 2000, Atlet Evropy 1996 a 2000, Sportovec roku 1993, 1995, 2000 a 2001, Sedmkrát Atlet roku jako závodník, pětkrát jako trenér.
Manželka Andrea, z předchozích vztahů má čtyři děti.
Po konci kariéry v roce 2006 trenérem (Vadlejch, Ogrodníková, Frydrych, Jílek, Gillarová, Tabačková, Železná, dříve také Špotáková, Veselý a Klimešová) a ředitelem mítinku Zlatá tretra.
Michal Osoba, Sport.cz, Právo

Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika


Běhání v zimě

Zima je pro řadu běžců obdobím nejistoty a nechuti k běhání. Nízké teploty od běhu často odradí, proto je důležité dodržovat základní pravidla. Ať už v zimě hledáte běžeckou motivaci, pilujete techniku běhu nebo hledáte zimní běžecké vybavení, jistě vám poslouží naše tipy a triky, jak se na běh v zimním období připravit a pořádně si ho užít.