Článek
Doufala jste ve výkon pod 55 sekund. Takový čas je nad plán?
Určitě. Já doufala v takových 54,80, když se zadaří, tohle je super čas. Trochu jsem se bála větru, ale řekla jsem si, že co mi pomůže na začátku, uškodí na konci, a naopak. V Curychu můžou být takové podmínky taky, foukat, nebo i padat kroupy.
Ale formu jste cítila už před závodem.
Věděla jsem, že jsem na tom dobře i díky té rychlé třístovce, kterou jsem zaběhla minulý týden. Chtěla jsem zkusit dobrý čas už v rozběhu, ale moc jsem nad tím uvažovala. Teď jsem se prostě zvedla a běžela. Řekla jsem si, že když nad tím budu moc uvažovat, tak to nepůjde. Akorát mě trošičku mrzí, že nedošlo na souboj se Zuzkou, ten by mě vyhecoval víc. Snad někdy příště.
Takže pro rychlý čas je třeba vypnout hlavu?
Myslela jsem, že ne, ale po sobotě mi trenérka promluvila do duše a já věděla, že musím vypnout a běžet.
Při Zlaté tretře jste mluvila o pomyslném slonovi, který vám sedl na záda v cílové rovince. Teď jste se ho nebála?
Bála, ale řekla jsem si, že když to nerozběhnu rychle, tak to nepůjde. Nebudu říkat, že jsem v závěru netuhla…
Co takový čas znamená pro mistrovství Evropy v Curychu?
Je to druhý čas v evropských tabulkách, ale spíš to znamená, že jsem si zvedla psychiku.
Na šampionát jedete v roli obhájkyně stříbra.
Já už přemítala, že pokud tady ve finále poběžím blbě, tak bych v Curychu běžela hladkou čtvrtku. Naštěstí nemusím. Platí, že bych to stříbro chtěla minimálně obhájit.
Série zdravotních trablů v první polovině sezóny vám tedy na formě neubrala?
Já už pak věděla, že jsem ve formě, jen jsem bojovala s těmi překážkami, vadila mi hlava.
Teď cítíte úlevu?
Obrovskou. Já si tak oddechla, konečně jsem viděla, že na to mám. A na Evropě můžu závodit úplně jinak.
Ostravský čas by vám na mistrovství Evropy stačil?
Těžko posoudit, kromě Childové teď nikdo moc nezávodil, tak nevím, jak na tom budou ostatní.
