Článek
„Minulý týden jsem měla jít rovinky a trenér mi tam dal překážky. Tak jsem přemýšlela, jak doběhnout na druhou stranu,“ s úsměvem popisovala první nesmělé pokusy. Na závodní premiéru tak zatím nedojde, ale do budoucna Mäki stýpl nevylučuje.
Strašákem vodní příkop
„Nejsem úplně proti. Ale když si člověk zkusí jeden týden překážky, nemůže jít hned ten další do závodu. Zvlášť když jsem nikdy neskákala vodní příkop,“ zmiňuje strašák mnohých běžců. „Zatím jsem si jen pouštěla videa, jak se skákat nemá. To mi stačilo,“ usmívá se.
Hlavními tratěmi, na nichž by si chtěla splnit olympijský sen, zůstávají patnáctistovka a pět kilometrů. „Myslela jsem, že trénujeme na pět kilometrů, ale na kratší trati se zlepšuju víc. Nechávám to otevřené, při tréninku se obě trati doplňují. A mně vyhovuje střídání distancí, člověk si trochu odpočine od té předchozí. A pak se těší zpátky na tu patnáctistovku, protože pět kilometrů je fakt dlouhých,“ ví česká běžkyně, která má po otci finské kořeny.
Na splnění limitu pro Rio má čas do 10. července. „Snažím se na sebe nedělat nátlak, když to nevyjde, svět se nezboří. Ale štvát mě to bude, dělám všechno pro to, aby olympiáda vyšla,“ ujišťuje studentka architektury na ČVUT.
