Hejnová se po zranění obrnila trpělivostí. Pořád chci v Riu vyhrát, ujišťuje

Minulý týden už to začalo trochu vypadat. Absolvovala jsem několik běžeckých tréninků a noha držela. Myslím, že to bude zase dobré.

Po závodě to člověk nikdy nevnímá, převládá adrenalin. Problém byl, že druhý den mě noha bolela a nebyla jsme schopná trénovat. Říkala jsem si, že to tak dál nejde a musím se dát do kupy, abych zvládla víc běžeckých tréninků za sebou a nemusela po každém odpočívat.

Ale spíš preventivně, už jsem tam jela s tím, že mě noha nebolela, Vláďa Brejcha s Karolínou Bílkovou mi ji dali kombinací fyzioterapie a akupunktury dohromady. Spíš jsem nechtěla návštěvu rušit, když už jsem byla objednaná, přece jen se tam ne každý dostane… Dal mi do zad i nohy tu svoji léčbu a pak už jsem normálně trénovala, i když ne v tretrách.

Prvotní příčinou bylo přetížení od zad a vznikl otok podkoží. Vyloženě s achilovkou jako šlachou jsem nic neměla, spíš mi to oteklo pod kůži a tlačilo na šlachu. Bylo víceméně otázkou času, kdy to odteče a splaskne.

Nevím, je to asi moje achillova pata, že se vše vráží do jedné nohy, každý má nějaké takové místo. Asi je to dané tím, že je odrazovka, která dělá při závodě nejvíc práce, tak to odnáší.

Nedá, když člověk hodně trénuje. Třeba (fyzioterapeuta) Vláďu Brejchu bych tam chtěla celou dobu, ale je tak dobrý, že je pořád zaneprázdněný a deset dnů je málo. Věřím, že kdyby tam se mnou byl o dva týdny déle, vůbec by k tomu nedošlo. Sám říkal, že je to škoda, dokud tam byl, nohu jsme udržovali a pak se to během čtrnácti dnů zhoršilo.

Potkaly jsme se. Prostě už nejsme nejmladší, tělo hůř regeneruje. Bára měla smůlu, to byla nešťastná náhoda, člověk by pak nesměl dělat nic, ani jít po chodníku. A u mě to byla taky škoda, byla jsem na tom fakt dobře, ale věřím, že když trochu přitrénuju, mistrovství Evropy ještě třeba nebude stát za to, ale pořád bude do olympiády dost času.

Určitě. Hlavně bylo fajn, že dřív jsem tolik netrénovala. Když jsme byla u Martiny Blažkové, trénink nebyl tak náročný a intenzivní, tělo drželo a byla jsem zdravá. Ale jak jsem přišla k Dálovi (trenéru Kupkovi), je trénink náročný a je ho dost.

Ano. To bylo vidět, když jsem přišla, že jsem potřebovala zapracovat na rychlosti a na síle, což jsme udělali a hodně jsem se zvedla. Koncept těch tréninků je úplně jiný, tím jsem se posunula, ale je to hodně náročné.

Samozřejmě to není úplně jednoduché. Ale já mám vidinu jediného cíle. Trápí mě jen to, že nebudu mít úplně nazávoděno, což bych potřebovala. Ale počítám, že absolvuju mistrovství Evropy, jednu Diamantovou ligu a trochu se rozzávodím. Je třeba, abych získala závodní rytmus a tempo. To jediné mě psychicky brzdí, ale myslím, že jakmile budu zdravá a vyběhnu, nebude to špatné.

Je to tak, pak už žádné závody nejsou, možná bych jela na nějaký menší mítink si závod vyzkoušet. Chtěla bych si tu trať aspoň třikrát čtyřikrát proběhnout. Tohle by mohlo stačit, ale potřebovala bych ty závody absolvovat ve formě.

Dívám. A mám docela radost, že soupeřky neběhají moc rychle, to je pro mě plus. Kdyby se posunuly o třídu a běhaly pravidelně pod 54 sekund, bylo by to horší.

Je, prostě musím věřit. Když je člověk pozitivní, dokáže mnohem víc, než kdyby nevěřil, že se vrátí tam, kde byl. Mám natrénováno a zvládla jsem jarní přípravu, tak bude stačit trochu přitrénovat a vrátím se. Kdybych byla zraněná během přípravy, to bych doháněla těžko.

Jinak to nejde. Musím se o nohu starat, chodím na rehabilitace, aby se to nerozjelo zpátky…

Právě, že moc ne. Třeba úplně nesnáším stát ve frontě, to tam radši nejdu.

Pořád bych chtěla vyhrát. Každá medaile na olympiádě je super, ale jednu bronzovou už mám a stříbro by byla trochu škoda. (úsměv)

Také bych je tam nepustila, nevěřím jim. Tím, že to bylo centrálně řízené, nevěřím, že by bylo možné, aby se našli jedinci, kteří by ze systému vypadli. Spoustu dalších spoustu Rusů nachytali při zpětném testování… Kdyby splnili všechno, co se po nich chce, řekla bych si, že chtějí jít jinou cestou. Ale ani moc nechtěli spolupracovat, tak nevidím důvod, proč mít nad Ruskem slitování. Spíš mi přijde divné, že diskvalifikovali jen atlety a přitom tam můžou jet zástupci většiny dalších sportů.