Hlavní obsah

Nohy jako zalité z betonu, svázané k sobě. Pak Šafránková pocítila obrovskou úlevu

Amsterdam

Má životní formu, za 70 metrů posílala kladivo v podstatě každý závod. A právě takovou délku potřebovala česká rekordmanka Kateřina Šafránková předvést v kvalifikaci evropského šampionátu v Amsterdamu. Po rozpačitém úvodním pokusu se roztočila a poslala náčiní na 70,04 m. Dál hodila v první skupině jen Němka Betty Heidlerová…

Foto: Ivana Roháčková

Radost kladivářky Kateřiny Šafránkové po kvalifikaci byla velká.

Článek

Ulevilo se vám, že jste nástrahy kvalifikace zvládla?

Hrozně. Vzbudila jsem se s nejistotou, říkala jsem si, že už je to tady a teď musím podat výkon. Letos poprvé jsem se trochu bála. Tak jsem to chtěla rychle odbourat, ale na rozhazování byla ta nervozita vidět. Doufala jsem, že s tím hýbnu v prvním hodu, ale v něm jsem si přišla jak na prvních závodech sezóny… Věděla jsem, že umím hodit, ale nedokázala jsem to, měla jsem nohy jak zalité v betonu. A nemohla je otočit. Tak jsem šla do druhého pokusu s tím, že se roztočím, nebudu pořádně vědět, kde jsem, a nějak to hodím. Ta taktika vyšla. (úsměv)

Proč ta nejistota? Za 70 metrů jste letos házela pravidelně…

Právě… Věděla jsem, že tolik házím, od všech kolem jsem slyšela, že to pro mě není tak daleko a to člověka hodně sváže, jako kdybych měla nohy zavázané u sebe. Člověk chce hodit a ono to nejde.

Závodila jste tu jako úplně první z téměř padesátky českých atletů, vyhovovalo vám to?

Byla jsem ráda. Navíc se můžu odpoledne podívat na ostatní tím, že máme před finále ještě den volna.

A nemusíte se stresovat při čekání na druhou skupinu…

Je to úleva. To se mi stalo snad jen na mistrovství Evropy do 23 let v Ostravě, že jsem hodila kvalifikační limit a mohla jít. Teď jsem to zažila na dospělých a je to dobré. (úsměv)

Sedí vám kruh na Olympijském stadiónu?

Kruh je relativně dobrý, holky říkaly, že se jim zdá pomalý, ale podle mě v tom není problém. Jsem na takový relativně zvyklá, což je dobře.

Oštěpaři i diskaři absolvují své kvalifikace na šampionátu mimo stadión na prostranství Museumplein. Vítáte, že kladivo zůstalo v klasické podobě na stadiónu?

Docela jo, tam by to asi bylo nebezpečné. Ale tady je na rozhazovacím stadiónu umělá tráva a oni nás na ní nechali házet! Asi ji chtějí rekonstruovat. (úsměv) Musela jsem si to zkusit, poprvé jsem házela na umělce. Kladivo spadne a odlítne dalších třicet metrů… Chtěla bych se podívat, jak to tam u muzeí vypadá, jestli nemám litovat, ale tady je to podle mě bezpečnější.

Věříte, že máte formu i na boj o medaili?

Pořád myslím, že až na tu první (Polka Anita Wlodarczyková) se dá závodit skoro se všema. Holka, která hodila v kvalifikaci stejný výkon (Moldavka Zalina Marghievová), je sice v tabulkách třetí se 74 metry, ale ve Štětíně jsem s ní prohrála jen o tři centimetry…

Reklama