Hlavní obsah

Víc by mě nakopl úspěch než kudla do zad, ví Špotáková, že zázraky se nedějí

Amsterdam

Do Amsterdamu si letěla pro potvrzení, že po březnové zlomenině nártu už je zpátky ve formě a schopná bojovat o medaile. Oštěpařka Barbora Špotáková ale na mistrovství Evropy v Amsterdamu zjistila, že po velkých zdravotních trablech ji směrem k olympijskému Riu ještě čeká dost práce. Páté místo s výkonem 62,66 m přijímala s rozpaky.

Foto: Matthias Schrader, ČTK/AP

Oštěpařka Barbora Špotáková se medaile na atletickém ME v Amsterdamu nedočkala.

Článek

Co vám ve finále dělalo největší problém?

Určitě je to dané tím, že jsem tři měsíce nemohla popoběhnout, zkrátka zázraky se nedějí. Rozběh musíte mít naběhaný, nebudu se vymlouvat, že jsem měla zlomenou nohu, ale příčina to byla. Už jsem letos hodila 66 metrů, takže na to mám. Akorát jsem se s tím nebyla schopná srovnat, je to jednoznačně moje chyba.

Hrálo roli, že jste závodila dva dny po kvalifikaci a na dvě soutěže v krátkém sledu ještě nejste připravená?

To ani ne. Spíš je těžší, když fouká do zad a strašně vás to při rozběhu žene dopředu. Jsem zvyklá házet z takových polorozběhů v poloviční rychlosti a najednou je to mnohem rychlejší. To jsem nezvládala, vždyť v rychlosti jsem letos vůbec neházela.

Měla jste tejp na lokti, omezovalo vás zranění?

Vůbec nic mě nebolelo, cítila jsme se relativně dobře, jen mi to nešlo.

Nevzpomněla jste si na mistrovství Evropy v Curychu před dvěma lety, kdy jste se také dlouho nemohla trefit do pokusu, ale pak jste zlato uzmula?

Nevzpomněla jsem si na nic… Zkoušela jsem furt něco měnit, ale komu není rady, tomu není pomoci. A ještě jednu věc chci říct.

Povídejte.

Když vás někdo považuje za absolutní jistotu na medaili, s tím by měli všichni příště trochu brzdit, to je úplná blbost…

To se k vám doneslo?

Člověk to cítí, není slepý ani hluchý.

Překvapila vás zlatá Běloruska Chaladovičová?

Házela hezky v rozcvičování, pěkně to trefovala. Ale zase to nejsou metry, které jsem ještě letos nehodila. Možná to je jediné pozitivum.

Věříte, že bylo dobré rozhodnutí na evropský šampionát odcestovat? Původně jste ho v plánu neměla.

To zhodnotím asi až sezóně, snad mě to nesejme. Po těch peripetiích by mě rozhodně víc nakopl nějaký úspěch než taková kudla do zad… To vás srazí dolů, když jste tři měsíce úplně špatný, pak tomu začnete věřit a najednou...

Do vašeho olympijského závodu ještě zbývá více než měsíc.

Fyzicky se cítím dobře, tak uvidíme. Mám ještě Diamantovou ligu v Monte Carlu, tak tam si třeba zlepším náladu. Potřebuju házet, závodit. A je dobré, že už můžu házet a nic mě nebolí.

Reklama

Související témata: