Článek
Za světovým titulem jste směřovala suverénně, do 191 centimetrů bez zaváhání…
Na začátku jsem se úplně skvěle necítila, v rozeskakování mi chyběla jistota, po mistrovství Evropy v Amsterdamu byla psychika ještě trochu podlomená. Ale pak jsem udělala na základní výšce povedený skok, ten jsem si zapamatovala a snažila se ho napodobit.
I druhý pokus na výšce 195 centimetrů vypadal hodně nadějně.
Už to ze mě trochu opadlo, když jsem si uvědomila, že jsem vyhrála. První pokus byl úplně bez odrazu, na druhý jsem se zkoncentrovala a vypadal hodně nadějně, jen jsem byla blízko, tak jsem laťku stehnem lízla. Kdybych se odrazila dál, mohla jsem uspět, ale vím, že i na tuhle výšku je. Třeba si ji schovávám na Rio…
Připouštěla jste si tlak, že česká výprava stále čekala na první medaili?
Moc ne. Slyšela jsem občas, že bych měla mít medaili, ale to jsem slyšela i v Amsterdamu… Člověk se nad to musí povznést.
Podmínky pro atlety přitom v Bydhošti nebyly ideální, prý jste musela spát na zemi.
Bylo tam šest postelí, tak jsme tři sundaly na zem a spaly tam. Jak byly postele ohraničené dřevem, tak jsem se tam prostě nevešla.
Kolik vlastně měříte? Ještě v osmnácti letech rostete?
U mě je to, jak kdy, měřím mezi 190 a 192 centimetry. A doufám, že už neporostu. (úsměv)
Když jste vyhrála dorostenecké mistrovství světa, hymny se vítězům nehrály, a tak vám ji zpíval zbytek výpravy. Teď jste si vyhlášení i večer po závodě užila už naplno?
Bylo to hezké, přišli i ostatní z výpravy, hymnu zahráli, táta to natáčel… Ale na závěrečný banket jsem nešla, zůstala jsem s rodiči, pak ještě chvíli poseděla s ostatními, když se vrátili z banketu. Dala jsem si tři piva, nic velkého, byla jsem i unavená.
Rodiče za vámi jezdí na všechny velké závody?
Chtěli jet i do Amsterdamu, nakonec se už nevešli do zájezdu, což bylo možná dobře, když jsem tam nic moc nepředvedla. Teď to byl zážitek pro mě i pro ně.
Zmiňujete nedávný evropský šampionát v Amsterdamu, kde jste ve finále skončila poslední. Máte vysvětlení, proč vám vlastně poprvé v kariéře vrcholná akce nevyšla?
Asi jsem neměla svůj den, cítila jsem se dobře, ale nešlo to. Vlastně se mi dařilo celé poslední tři roky, někdy to přijít muselo. O to radši jsem, že to vyšlo teď v Bydhošti. Bylo by svazující na psychiku, kdybych musela přemýšlet, co se to se mnou děje, proč teď v nejdůležitější sezóně se nedaří. To teď nemusím a jsem ráda, že jsem se vrátila do kolejí, kdy mi to jde.
| Medaile Michaely Hrubé | |
|---|---|
| MS juniorů 2014 – Eugene | stříbro |
| OH mládeže 2014 – Nanking | bronz |
| MS dorostu 2015 – Cali | zlato |
| MS juniorů 2016 – Bydhošť | zlato |
